Kroj reprezentuje nejen svého nositele, ale zejména pak samotnou obec během konání tradičních svátků, slavností a oslav v rámci obce i mimo ni. Na přednášku a besedu Jitky Feldvabelové přišli ti, kteří mají kroj nejen rádi, ale jej rádi oblékají, obdivují, ctí, ale i ti, kteří se o kroji chtěli něco víc dozvědět.

Pro účastníky akce byla přednáška velmi zajímavá. Dostali třeba odpověď na mnoho zajímavého, co se oblékání a nošení kroje týká.

Sportovní halu v Hluku vyšperkovalo téměř tisíc mažoretek
Záplava krásy. Hluk vyšperkovalo téměř tisíc mažoretek

„Byla jsem oslovena zastupitelem obce a členem kulturní komise obce Jalubí, Tomášem Gajdorusem, abych lidem něco pověděla o krojové úpravě v obci Jalubí, ale i v obcích v okolí Uherského Hradiště,“ řekla Jitka Feldvabelová, s níž přišel i její manžel Erik, s nímž už šestadvacátým rokem žije.

Od patnácti let se Erik věnuje tanci verbuňku. V letech 1998, 1999, 2000 a 2003 triumfoval jako verbíř a zpěvák s hlasem jako zvon na Mezinárodním festivalu ve Strážnici.

Erik byl jedním z figurantů, na nichž paní Jitka ukázala, jak se mají novodobé kroje nosit, jaké se při tom vyskytují nešvary a přešlapy, ale také jakým se při nošení kroje vyhnout.

„Pokud lidé nevědí, jak kroj nosit, měli by se poradit s odborníky, anebo si počíst v knize Na paletě krojů, která se stala jakousi přehlídkou rozmanitosti krojů slováckého regionu,“ doporučila Jitka Feldvabelová. Návštěvníkům akce s názvem Tradiční jalubský kroj pověděla něco o historii krojů, ale také jaké kroje se v minulosti nosily.

Den vína letos uspořádají v areálu hotelu Buchlov.
Den vína uspořádají v sousedství hradu Buchlov. Aukce pomůže hendikepované dívce

„Ze spousty případů znám, že pokud ta nejstarší babička v obci si nepamatuje, že se kroje v minulosti v dědinách Slovácka nosily, tomu se mi ani nechce věřit. Kroje se nosily už dávno a dávno. Na konci osmnáctého a devatenáctého století už můžeme hovořit o krojích, které začaly být oku lahodící,“ řekla Jitka Feldvabelová.

V první řadě je podle ní respektovat, že tu přece jenom krojový vývoj byl. Nějaká součást kroje se začala vytrácet pozvolna a trvalo to až desetiletí, než se začala užívat krojová součástka nová. „Musíme respektovat to, že co se nosily některé součástky oděvu v roce 1970, nemůžeme kombinovat s tím, co se rozhodně začalo užívat až na přelomu století. Bohužel, se to tak ale někdy děje,“ potvrdila Jitka Feldvabelová.

Kordula a kosárek odliší svobodné od ženatých

Odpověděla návštěvníkům akce na otázku, zda se lidé na Slovácku oblékají do krojů správně, nebo při tom dělají nějaké chyby. „Mnohdy si lidé myslí, že se oblékají správně, přesto ale dělají chyby. Maminkám se dost často stává, že když oblékají své ratolesti do kroje, chtějí, aby byly ustrojeny co nejlépe, a pak z oblečení vznikne patvar, nikoliv kroj,“ povzdechla si Jitka Feldvabelová.

Soškami sov i medailemi ocenil Zlínský kraj 15 kantorů, vychovatelek i nepedagogických pracovníků. Přečtěte si, kteří tobyli.
Soškami sov i medailemi ocenil Zlínský kraj 15 kantorů a další. To jsou oni

Podotkla, že ženáč by zásadně neměl nosit na klobouku ozdoby, žádné kosárky, vonice ani mašle. Pod lajbl (krátký kabátek - pozn. redakce) si ženatý chlap bral vždycky kordulu (krojová vesta - pozn. redakce). Když ji měl, byl ženáč. Když kordulu vyměnil za lajbl, byla to obrovská chyba. Ženáč musí mít ke kroji vždycky kordulu, až do smrti a do hrobu. Bylo toho mnohem víc, co paní Jitka účastníkům akce poradila.

Po skončení přednášky a besedy o krojích vystoupil jalubský Folklorní soubor Střešna a pak si návštěvníci akce mohli posedět u cimbálové muziky.