Aby vysloužilé kroje nekončili na smetišti nebo v kamnech, rozhodli se členové folklorně- recesistického sdružení Baňa Babice uspořádat v roce 2010 první burzu krojů a jejich součástí, v sobotu uspořádali v kulturním stánku už devátou krojovou burzu.  

„Mnozí z nás, ale jistě i folkloristů ze Slovácka tehdy marně sháněli nějakou část kroje, aby v něm mohli vyrazit na hody, krojový ples či jinou akci, ale neúspěšně. U nás se burzy krojů ujaly. Pokud budou veřejnost lákat stejně jako dosud, budeme je pořádat dál,“ má jasno jednatelka folklorně-recesistického sdružení babické Baně Marie Šuranská.

K dobru ještě dala, že výtěžek z každého ročníku krojové burzy přinesou členové Baně huštěnovické Barunce Volfové (12), která s pomocí svých rodičů statečně bojuje se spinální atrofií, což je nemoc charakterizovaná zánikem části motorických buněk předních rohů míšních s následnou atrofií svalů.

Dlouhodobě velká poptávka kupujících po krojích a doplňcích k nim přilákala na babickou burzu dvaadvacet prodejců, k nimž si přišlo nakoupit spíše části krojů na tři sta lidí z různých koutů Slovácka a Zlínského kraje.

„Lidé se těší, když si koupí nový kroj, místo toho, aby třeba vytáhli ze skříně ten starý po babičce. Na tom kroji třeba z počátku minulého století je sice patrné stáří, ale i historická hodnota. Tu mnohdy lidé v dnešní době nevidí, jen se utěšují tím, že mají nový kroj,“ řekla staroměstská Jitka Feldvabelová, archivářka a badatelka krojů, ale tak trochu i jejich sběratelka.

Nezastírala, že někdy se vytrácí ta pýcha na starý historický kroj nebo jenom jeho kousek třeba po prarodičích.

„Na burze jsem koupila za dva tisíce staroměstskou pánskou kordulku. Nebyla sice levná, cena byla přiměřeně vyšší. Kordulka je ale šitá stylově a postaru, z kvalitního materiálu, z něhož by mi ji dnes nikdo neušil. A v tom je ta její hodnota,“ popsala své pocity Jitka Feldvabelová.