Pětašedesátiletý Jindřich Barryn Dostál z Buchlovic, rodák z Mařatic, nikoliv z Myry, měřící 194 centimetrů a s hmotností kolem 120 kilogramů, v doprovodu tří andělů a čtyř čertů, naděloval dárky dětem z městysu pod Buchlovem a okolí krátce poté, co spolu s buchlovickou starostkou Pavlou Večeřovou a páterem Rudolfem Chmelařem rozsvítili na náměstí Svobody vánoční strom.

Na buchlovickém náměstí rozsvítili v nedělním podvečeru vánoční strom
Na buchlovickém náměstí rozsvítili v nedělním podvečeru vánoční strom

V postavení svatého Mikuláše byl v Buchlovicích jako služebně nejstarší na Slovácku, a to padesátým rokem.

„Mikulášem jsem se stal na popud starších folkloristů, a to jako patnáctiletý tanečník ve folklorním souboru Hradišťánek a pokračoval jsem i v Hradišťanu. Jako člen vojenského uměleckého souboru jsem oblékal mikulášské roucho také coby voják základní služby,“ lovil ve své paměti pětašedesátiletý Jindřich Dostál, už léta žijící v Buchlovicích.

Se svou výškou a váhou má nejen mezi dětmi, v čase nejpopulárnějšího adventního svátku – Mikuláše, tu správnou mikulášskou autoritu.

Sto tisíc žároviček s pohádkovými postavami rozzářilo Zimní zahradu na Velehradě u domu rodiny Strnadovy.
VIDEO: Sto tisíc žároviček rozzářilo Zimní zahradu na Velehradě

„Mikulášský oděv mně v mém mládí ušila moje maminka. Ten, který mám dnes na sobě je v pořadí už třetí. Ornát a mitra jsou z červeného brokátu, spodní prádlo a bílé rukávy jsou ze záclony, kterou mívala na oknech moje prababička,“ směje se můj společník v roli „světce“, Jindřich Dostál.

V pondělí 5. prosince rozdával bělovlasý světec s mitrou na hlavě a berlou v ruce dárky dětem v buchlovických domácnostech. „Někde zabuším na okno a zmizím, jinde dám do něj punčochu se sladkostmi. Jako poděkování mi ti malí kluci a holčičky řeknou básničku nebo zazpívají písničku, kterou je naučili rodiče, nebo také paní učitelky ve školce,“ svěří se služebně nejstarší Mikuláš na Slovácku, možná i ve Zlínském kraji.

Se smíchem přiznává, že jednou by se rád se svou postavou stal pekelníkem.

„Tu roli mi nikde nechtějí svěřit. Chlácholí mě, že se podobám sv. Mikuláši. Prý umím být dobrosrdečný, důstojný a střízlivý. To čerti, ti si mohou nějaký hlt něčeho ostřejšího loknout,“ nezastírá asi služebně nejstarší Mikuláš na Slovácku.

Peníze od lidí nebere, ale štamprličku domácí pálenky si někdy dá.