NEDAKONICE
Rok založení: 1220
Počet obyvatel: 1602
Zajímavosti: V roce 1420 vytvořili husité na nedostupném ostrově řeky Moravy tábor pod vedením kněží Bedřicha ze Strážnice a Tomáše z Vizovic. Nedakoničtí husité v roce 1421vyplenili osvětimanský a velehradský klášter. Brzy nato tábor zanikl. Obdobím velkých zkoušek bylo pro Nedakonice 17. století. Na území vesnice se střídali v roce 1604 až 1605 Bočkajovci, v roce 1643 Švédové. Všichni brali, co se ještě sebrat dalo. Nedakoničtí se prý ukrývali v mohutném Mlýnském lese, do něhož si nepřátelé netroufali, protože byl obehnán vodou. Ve vesnici byly v roce 1628 vybudovány mlýny. Nedakonická mlékárna, jejíž základ byl dán rokem 1906, byla až druhého desetiletí 20. století propojena na producenty mléka v regionu. 

Převážná většina loňských změn se uskutečnila mimo průtah vesnicí. Do ročního zkušebního provozu byla v obci v polovině loňského října uvedena zrekonstruovaná čistírna odpadních vod.

SLAVNÍ RODÁCI NEDAKONIC
MUDr. Jan Glos (1865-1940), lékař, zakladatel a první ředitel Občanské záložny (1897) i Rolnické mlékárny v Nedakonicích
Tomáš Motyčka (1915 – 1944), nadporučík čsl. letectva. V roce 1939 uprchl do Polska, kde se zúčastnil bojů proti Němcům. Byl vyznamenaný polským Válečným křížem, čsl. Válečným křížem, dvakrát čsl. Válečnou medailí a Medailí Slovenského národního povstání.
Josef Ott (1914 – 1942), v roce 1940 byl při pokusu o útěk do zahraniční armády zradou českého udavače vydán do rukou gestapa. Po dvouletém mučení zemřel v koncentračním táboře Zwikau. Vyznamenán byl in memoriam čsl. Válečným křížem.
JUDr. Jan Matyáš (1913-2003), měl vřelý vztah k lidovým písničkám. Svým potomkům věnoval zpěvník s názvem, Co jsme zpívali, v němž je na 300 písniček.

Znak obce vyřezal z lipového dřeva

Některým lidem učaruje vůně dřeva natolik, že se stanou řezbáři v dospělosti, mnohdy až v důchodovém věku. Patří k nim nedakonický Antonín Horehleď.

„Teprve až se po celoživotní práci ocitl na zaslouženém odpočinku, zjistil, že má řezbářské nadání.

Prvním jeho tvůrčím dílkem byl dřevěný betlém, který přišli obdivovat žáci naší základní školy. Pak vyřezal sousoší světců, které se nachází za nedakonickým kostelem, ale také sokolovnu, jež stála mezi mateřskou školou a kulturním domem,“ začal vyjmenovávat dílka amatérského řezbáře nedakonický starosta Jaromír Klečka.

Neskrýval radost z toho, že pro obec vyřezal z lipového dřeva velký znak obce, který zdobí zasedací místnost obecního úřadu.

Inspiraci hledá pan Horehleď zejména v člověku, jeho prožitcích a také ve vesnici a jejím okolí. A protože mu řezbařina zavoněla, chtěl by vyřezat z lipového dřeva miniaturní sakrální památky, které se v obci nacházejí. A je jich požehnaně. 

ROZHOVOR SE STAROSTOU

Jsou lidé, se kterými se člověk setká několikrát, a ničím ho nezaujmou. Ale jsou i takoví, s nimiž každé setkání zanechá v člověku trvalý dojem, zapůsobí silou své osobnosti. Z jejich životních názorů, rozhledů a cílů vyzařuje energie, elán a chuť dokázat, více než je jejich povinnost.

TIPY NA VÝLET
Husitský sloup, památník na nedakonický husitský Nový Tábor
Nedakonice se zapsaly do dějin husitství. Žádnému jinému místu na Moravě totiž nepřísluší významnější postavení v dějinách husitské revoluce. Připomíná to Husitský sloup, památka a svědek historie obce. Od nepaměti stával na rozcestí silnic do Uherského Hradiště a Zlechova.Tam ale podle pamětníků rozhodně nebyl pýchou obce, proto jej Nedakoničtí v roce 1977 přemístili do centra vesnice. Jenže od roku 1922, kdy byl památník ještě na původním místě naposledy opraven, zub času pořádně zahlodal, takže koncem prvního desetiletí 21. století si jej vzal do „parády“ kameník. Původní je jen základní kámen a jeho hlavice, na níž ční černá plechová postavička husity, napřahující ruku do dáli. Sloup mezi zmíněnými kameny není původní, ale je postavený z cihel. 

Podívejte se s námi také na další místa, která již Deník navštívil:

(*někdy je potřeba několik sekund počkat, než se mapa načte)

close Deník na návštěvě info Zdroj: Deník zoom_in