Jak moc velkou trpělivost a pečlivost museli vlastnit první animátoři pohyblivých snímků si mohly v pondělním dopoledne vyzkoušet i děti uvnitř dětského stanu 43. Letní filmové školy.
„Právě kreslím komiks Poseroutky. Knížku mám doma a už ji má skoro celou přečtenou, tak si ho dělám i tady,“ svěřil se sedmiletý Honza intenzivně pracující vedle osmiletého Viktora. Jeho soused se zase zaměřil na sérii Star Wars. „Nejvíc se mi líbil druhý díl. Teď dělám na film plakát, ale jinak se mi tak líbí animovaný Garfield,“ bez ustání v práci prozradil.
Celkem dvacet dětí se tak během tří hodin vystřídalo a vyzkoušelo si především své kreslící schopnosti. „Jsou to různé optické iluze navozující pohyb. Nejedná se však o digitální nebo audiovizuální formu, ale spíše o kreslení, které se díky trikům dá rozpohybovat,“ vysvětlila studentka animace a lektora dětí Pavla Baštanová.
Malí animátoři si například zkusili do malého bločku, takzvaného flipboxu, nakreslit na každou ze stránek malý obrázek. Ten na další stránce trochu pozměnili. Rychlým listováním si pak mohli vytvořil iluzi plující se rybky či letícího míče. „Dříve než vznikly biografy, fungovaly tyto techniky spíše jako atrakce pro zábavu. Rozpohybované kresby se později začaly promítat na zeď, až se nakonec začalo pracovat s fotkami a vznikly první filmy,“ dodala Pavla Baštanová.