Ačkoliv někteří provozovatelé využili možnost nabízet jídlo a pití prostřednictví výdejových okének, sotva to mnohým z nich zaplatí náklady na provoz.

Živoří například vyhlášený Cafe bar La Rosco v centru Uherského Hradiště.

„Otevřeli jsme sice výdejové okénko, ale spíš jen kvůli jakémusi zachování pracovní morálky, aby kolegové mohli přijít jednou za čas do práce. Výdělek z toho totiž nepokryje ani náklady,“ řekl Deníku provozní La Rosca Pavel Dobeš. Ten hodnotí propad tržeb oproti normálním časům na 90-95 procent.

„Prosinec pro nás býval nejlepším měsícem v roce, ale v případě toho loňského tomu tak prostě nebylo. Pro nás to byla úplná katastrofa,“ dodal Pavel Dobeš.

Improvizovaně funguje také Pánský pivovar s hotelem v Holešově.

„Provozujeme hotel a restauraci s tím, že hotel není vytížený téměř vůbec, maximálně dvě ubytování týdně. Využitý je tak na pět procent, což bohužel nepokryje ani naše náklady. Na druhou stranu ale máme dotace od státu, což nás drží trochu nad vodou,“ přiznává marketingový manažer podniku Radek Sovadina.

Co se týká restaurace, tak ta podle něj funguje od Nového roku prostřednictvím meníček přes výdejové okno.

„Teď navíc začínáme s rozvozy jídel od jedenácti dopoledne do osmi do večera. Snažíme se přizpůsobit době a fungujeme tímto způsobem,“ vysvětluje Radek Sovadina.

Oproti běžnému fungování v minulých letech se tamní obrat podle něj propadl zhruba o 90 procent.

Stejným systémem – okénkovým výdejem obědových meníček, funguje také Restaurace Snoza ve Valašském Meziříčí.

„Jde to. Musí. O Vánocích jsme měli zavřeno, teď vaříme desítky obědových jídel denně,“ uvedla Renata Hrušková ze Snozy.

Úplně zavřená zůstala mimo jiné rovněž Restaurace Na Pinduli, vyhlášená svým skvostným výhledem na Zlín a Hostýnské vrchy.

„Okénko jsme neotevírali, jsme tady na samotě. Vyhodnotil jsem si, že by s tím bylo víc práce než užitku. Čekáme, až nám vláda povolí otevřít. Doma od 18. prosince zůstalo deset našich zaměstnanců plus já s manželkou,“ upřesnil situaci Na Pinduli jednatel firmy Jaromír Pilík a přiznal, že v tom krátkém podzimním období, kdy mohli mít otevřeno, nakoupili zásoby, které stejně skončily vniveč. Dokonce se prý už i pivovary přestaly předhánět s náhradami.

„Období před Vánocemi bylo takové zvláštní. Oproti zcela normálním časům u nás došlo sice k osmdesáti procentnímu oživení a mohlo to být i lepší. Měli jsme dokonce nadomlouvané vánoční večírky, ale firmy pak dostaly strach, a tak to nakonec víceméně padlo. Pravda, na ten předvánoční víkend, co nás zavřeli, jsme měli plno objednávek,“ povzdechl si Jaromír Pilík.

V dům duchů bez výdejového okénka se proměnila také Valašská koliba Fojtka v Hutisku-Solanec.

„Od poloviny prosince máme úplně zavřeno, žádné okýnko, žádná meníčka. Nám se to prostě nevyplatí. Personál je doma za peníze vládních opatření. U nás na Hutisku jsme prostě závislí na tom, jestli k nám hosté přijedou autem, proto okýnko nemá smysl,“ argumentuje Adam Grygar z Valašské koliby Fojtka.

A jak tito lidé vidí šance, že restaurace, hospody a bary stát odblokuje a umožní jejich fungování?

„Můj optimistický odhad je nejdřív v polovině února. Ale na druhou stranu bych to v této době, která je epidemiologicky opravdu špatná, asi neotvíral. Když to vezmu logicky, tak pokud jsou zavřené školy, ani hospody by otevřené být neměly. Ta opatření já osobně respektuji, i když na druhou stranu, v hospodách byla dána pravidla, a ta se převážně dodržovala. Dnes se lidé schází doma a tam si nejspíš s dodržováním pravidel příliš hlavu nelámou,“ poznamenal Pavel Dobeš.

To Jaromír Pilík soudí, že stát jeho podniku a ostatním nepovolí otevřít dřív než v únoru anebo možná až o Velikonocích. Renata Hrušková to vidí tak, že bude zavřeno do letních prázdnin.

„Kdy se restaurace otevřou? Jsme nohama na zemi, počítáme tak v tom březnu. Reálnou šanci otevření ale vidím až v létě, těžko říct. Jsme na tom všichni stejně a musíme to vydržet a počkat,“ odmítá spekulovat Radek Sovadina.