Související články o Hradišťské věznici zobrazíte po kliknutí ZDE

Shodou okolností se dva dny na to konala v uherskohradišťské Orlovně valná hromada občanského sdružení Memoria – Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti. Po volbě jejího nového vedení pokračovala debata o věznici také na této platformě.

Jaký je současný stav věcí?

Věznice stále patří ministerstvu spravedlnosti, které rozhodnutí, jak s ní nakládat, ponechává v rukou předsedkyně okresního soudu v Uherském Hradišti, jíž je nyní Hana Kurfiřtová. Právě ona by v případě snahy svého ministerstva o odprodej objektu či jeho převedení na jiný subjekt, musela dát souhlas o jeho nepotřebnosti. S tím však nesouhlasí, neboť tam kvůli nevyhovujícím prostorám usiluje přesunout celý okresní soud. „Objekt by musel být rekonstruován poměrně vysokým nákladem a na to ministerstvo spravedlnosti nemá peníze. Pozitivní je, že i ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že by z části věznice vzniklo něco jako muzeum obětem totality. Dohodli jsme se, že provedeme jakousi inventuru všech státních institucí působících v Uherském Hradišti. Jejím cílem by bylo zjistit, nakolik vyhovující prostory tam nyní mají k dispozici a jestli by se nějakým velkým přeskupením, jakýmsi kulovým bleskem některá z budov neuvolnila. Jejím následným prodejem by se pak mohlo podařit nashromáždit peníze, které by byly nasměrovány právě k využití budovy věznice.

Co se rýsuje po jednání u premiéra?

„Je třeba, aby se na opravě vězeňského areálu podílelo více subjektů, protože město na rekonstrukci v řádu stamilionů peníze nemá. S premiérem jsme jednali spíše o tom, že bychom se na akci podíleli za pomoci sdružených finančních prostředků ministerstva spravedlnosti, ministerstva financí a ministerstva kultury, neboť jde o památkově chráněný objekt,“ informoval na valné hromadě o. s. Memoria Blaha, který tam byl hostem spolu se senátorkou Hanou Doupovcovou a zastupitelem města Josefem Sátoru. Dohoda u premiéra je podle Blahy taková, že město připraví několik variant využití už značně chátrající budovy bývalého kriminálu, přičemž v každé z nich počítá se vznikem muzea totality. „Následně budeme iniciovat jednání za přítomnosti premiéra, ministerstva spravedlnosti a náměstka ministra financí tak abychom si dokázali říct, co je v celé záležitosti možné dělat,“ řekl Blaha s tím, že v současnosti projevuje o využití Okresní soud v Uherském Hradišti. „Tvrdí, že by potřebovali zhruba dvě třetiny toho objektu, aby tam mohl důstojně fungovat okresní soud i státní zastupitelství,“ doplnil Blaha.

Jakou roli hraje občanské sdružení Memoria a kolik lidí podepsalo jeho petici?

Občanské sdružení Memoria nastolilo myšlenku ustavení pracovního kolegia, které by koordinovalo kroky s vedením města Uherské Hradiště ve věci důstojného využití věznice. Ze strany zástupců občanského sdružení byla deklarována snaha intenzivněji zapojit do tohoto procesu taktéž příslušné orgány Zlínského kraje. „Scénářů, jak může celá situace dopadnout je několik. Podporu naší snahy pohnout s celou záležitostí cítíme od spousty lidí, kteří podepsali petici za důstojné využití věznice. Aktuální počet jejích signatářů překročil čtyři tisíce,“ uvedla místopředsedkyně o. s. Memoria Anna Stránská. Muzeum by podle předsedy o. s. Memoria Petra Slintáka mohlo vzniknout v traktu přiléhajícím k bývalé vězeňské kapli. „Pokud by existovala nějaká dohoda všech zainteresovaných, chtěli bychom se u financování rekonstrukce věznice vejít do některé z částí Integrovaného operačního programu, podobně jako se momentálně financuje obnova Velehradu,“ uvedla místopředsedkyně o. s. Memoria Naďa Machková Prajzová.

Vylepšit věznici radikální rekonstrukcí, nebo ji ukazovat v současném stavu?

Diskuze se vedla také kolem proměny chátrající budovy. Podporu mezi členy o. s. Memoria má varianta, která ponechá co největší prostor autenticitě vězeňského prostředí v současném stavu a působení jeho Genia loci na návštěvníky. „Přeměnit budovu výměnou omítek a fasády, jejím vylepšením, by znamenalo vytvořit z ní neosobní instanční prostředí a to by nebylo dobré,“ poznamenal architekt Radek Suchánek. S jeho názorem souhlasí také velehradský sochař Otmar Oliva, který má s vězněním za své přesvědčení v éře socialismu bohaté zkušenosti. „Bylo by opravdu zločinem vzdát se toho bytostně autentického prostředí, které tam je. V roce 1995, když věznici poprvé otevřeli, jsem své ženě ve vazební cele ukazoval, jak ten mukl chodí těch pět a půl kroku tam a zpátky, o čemž svědčila ta vymletá místa, když se zrovna otáčel,“ uvedl Oliva.

Kdo je kdo v občanském sdružení Memoria

Předsedou o.s. Memoria se v sobotu 5. února stal publicista a pedagog Petr Slinták, místopředsedkyněmi studentka Anna Stránská a historička Naďa Machková Prajzová. Zvolena byla tříčlenná revizní komise a schváleno udělení čestného členství šesti vybraným osobnostem. Předání příslušných certifikátů proběhlo v rámci společenské části setkání, a to zástupcům Konfederace politických vězňů Anně Honové a Vladimíru Drábkovi, dále spisovateli Karlu Vysloužilovi, fotografu Jindřichu Štreitovi, sochaři Otmaru Olivovi a dramaturgu Janu Gogolovi.

Nejbližší akce o. s. Memoria

Nejbližší aktivitou občanského sdružení Memoria bude výstava Minulost za zdí, která se uskuteční v rámci akce Mene Tekel. Výstava bude instalována v pražské galerii Karolinum a představí soubor fotografií a architektonických návrhů inspirovaných prostředím opuštěné uherskohradišťské věznice. Vernisáž je naplánována na pondělí 22. února a trvání výstavy do 5. března.

Historie věznice

Někdejší věznici převzal do správy v roce 1990 od vězeňské služby uherskohradišťský okresní soud. Projekt na její rekonstrukci na vazební věznici a sídlo soudu však kvůli finanční náročnosti nebyl realizován. Nakonec ministr Pospíšil dospěl k názoru, že by se budova měla prodat. O objekt projevilo zájem město, jemuž ministerstvo financí nabídlo odkoupení budovy na splátky za 16,5 milionu korun. Městští zastupitelé nabytí objektu za těchto podmínek schválili v květnu 2010. Soud však při červnové hrozbě povodní přesunul do někdejší věznice část svých archiválií a budova tak ztratila punc nepotřebnosti, nezbytný pro souhlas státu s prodejem. Soud má nadále zájem o opravu objektu pro své potřeby. Město Uherské Hradiště společně se Zlínským krajem chce v bývalé věznici zřídit muzeum totality, část prostor by měla sloužit k dalším účelům. Věznice byla postavena na konci 19. století, od roku 1962 je však prázdná a postupně chátrá. Odhadované náklady na rekonstrukci budovy dosahují až k 500 milionům ko­run.