Ve své tvorbě se František Pavlica inspiruje folklorem. Žije totiž v regionu s bohatou folklorní tradicí, v níž se prolínají vlivy Strážnicka, Horňácka a Dolňácka. V jeho díle ožívá mizející svět lidových zvyků, tanců i písní, architektury.

„Nahlíží na realitu optikou jakoby rozzářených dětských očí, ale se zkušeností poučeného dospělého člověka. Chagallovsky si hraje s perspektivou, pohled „shůry“ mu umožňuje dostat na plochu obrazu jednak stylizovanou podobu exteriéru, ale také děj i celkovou atmosféru,“ řekl o autorovi i jeho dílech ve své promluvě na vernisáži Miroslav Potyka. Zazpíval Mužský sbor Vlčnov.

Ilustrace, olejomalby, litografie. František Pavlica vystavuje ve Vlčnově.Ilustrace, olejomalby, litografie. František Pavlica vystavuje ve Vlčnově.Zdroj: Miroslav Potyka

Výstava v Galerii Na Měšťance bude otevřena vždy v neděli od 14 do 17 hodin nebo na požádání v Klubu sportu a kultury Vlčnov.

František Pavlica se narodil v Kyjově 29. dubna 1971, od dětství žije v Hroznové Lhotě.

Malovat začal již v raném dětství, když bráchovi přebral jeho dárek k Vánocům – barvičky. Po absolvování Střední zemědělské školy ve Strážnici uvažoval o studiu na Akademii výtvarných umění, ale nebyl přijat. V šestnácti letech se stal členem Výtvarné skupiny při tehdejším Sdruženém závodním klubu v Uherském Hradišti, kde ho výrazně ovlivnil významný pedagog, teoretik a historik umění (v době normalizace „nepohodlný“) prof. Igor Zhoř z Brna. Ten rozvíjel jeho přirozený talent ale dokázal mu také poodhalit svět moderní výtvarné kultury. V praktickém malování se poučil u malíře Karla Benedíka z Veselí nad Moravou. Zpočátku kreslil a maloval klasickou krajinu (vesnické scenérie, sklepy, zákostelí, vinohrady apod.), časem se dostával od realistického podání k větší impresi a stylizaci.

S rostoucí malířskou zkušeností úspěšně zkusil i disciplínu nejtěžší – figurální motivy a portréty. Věnoval se malbě, kresbě, ilustraci, mozaice, zkoušel i plastiku. „Na výstavě ve Vlčnově nechybí ani jeho litografická tvorba, kterou předznamenal rok 2002, kdy František namaloval jako podklad pro plakát každoročně pořádaných „živých jesliček“ v Hroznové Lhotě obraz s tímto námětem. Ten pak přenesl na plochu litografického kamene a tím zahájil novou, velmi výraznou etapu své tvorby.

Obraz slavil velké úspěchy a tak nedalo moc přesvědčování, aby podobným výtvarným názorem (a technikou) tvořil dál,“ vysvětluje Miroslav Potyka. Během dvou let tak vzniklo dalších 11 listů. V nich námětově zpracoval hospodářský rok a zejména folklorní tradice na Slovácku a vytvořil úspěšný nástěnný kalendář pro rok 2008. Stejný byl vydán pro charitativní účely i na rok 2011.

Od té doby vznikly další dva nástěnné kalendáře. Na malbu a olej však pochopitelně nezapomíná. A vytváří i jiné zajímavé věci, jako např. monumentální nástěnnou malbu v Hroznové Lhotě, připomínající památnou návštěvu Augusta Rodina.