SOUTĚŽÍME
O nejpohlednější stárkovský pár 2016

Vždyť hody se slaví jen jednou v roce a mnoho folkloristů, místních i přespolních občanů, chce na ně zavítat a nepřijít o hezký kulturní zážitek spojený s tančením šohajů a děvčic ve zdobených krojích a příjemnou slováckou atmosféru. Škoda jen, že sobotní průvod krojované chasy, skrápěl déšť.

„Naše kroje překrásné sú, třeba o ně pečovat, když zahraje Boršičanka, musíme jich provětrat. Proto průběh našich hodů, tak veselý bývá, že nám tady po třicet let Boršičanka zpívá," řekl ve verších huštěnovický starosta Aleš Richtr.

Na jazyk se mu ale vetřela myšlenka, zda Boršičanka nejezdí na hody do Huštěnovic už jen z povinnosti.

Slavnostně rozparádění muzikanti ale takové úvahy rázně odmítli a přivedli chasu k domu Hrňových s nazdobeným žúdrem.

„Loni už byl Lukáš stárkem se svou sestrou Jarkou, letos jeho přítelkyně bude u nás stárkou. Galán je to víc než vzorný, příliš neholduje vínu, horolezí, plave, kutí, zháňá domek pro rodinu," prozradil o vládci hodů podstárek Michal Janeček.

Mnohem víc však o rodině stárka vyjevila Alena Bazalová, kronikářka obce a autorka brožurky Kateřinské hody s právem s podtitulem Huštěnovice 1923 až 2003.

„V roce 1938 byla za stárku Eleonora Kryšková, Lukášova babička, s dědou Josefem Hrňou. Lukášův tatínek byl starším stárkem v roce 1972 a teta Zdeňka Hrňová v roce 1959. Z maminčiny strany stárkoval Lukášův strýc Zdeněk Brázdil v roce 1960, strýc Josef Brázdil v roce 1960 a 1961," zalistovala ve vzpomínkách kronikářka obce, očekávající u nazdobeného huštěnovického muzea příchod chasy pro Lukášovu stárku, Moniku Čubrdovou z Bukovan na Olomoucku.
„Tento domek malovaný, toto žúdro zdobené, skrývá moje potěšení, do fěrtúška zdobené. Moc ráda čte různé knihy a baví ju historie, láká ju též cestování, chce sa mrknút do Asie. Dělá také břišní tance, cingrlátka, rolničky, zvědaví sme jistě všeci, esli upravila karičky," práskl stárek na svoji partnerku. Pokud by někdo chtěl důkaz, že je nová doba, dodal Lukáš, že Monika děla na CNC a je pěkná roba.

„Protože stárka není místní, vyvolal si ji stárek z muzea. Možná jsme začali novou tradici a v dalších letech nebude o stárky nouze. Jejich rodiny tak nebudou muset doma nic stěhovat a vychystávat," kula plány Alena Bazalová.

Poklonu vysekla Taťáně Smětákové, která všem krojovaným děvčatům uvázala šátky turečáky a pochválila místostarostku obce Petru Valentovou, která v muzeu umyla okna, vyprala záclony a uklízela jako doma před hody.

Stárka zase připravila pro chasu občerstvení u košatinového vozu v muzejní stodole.

Hodovou zábavu při Boršičance a cimbálové muzice Harafica okořenily tanečky v podání chasy, ale také bohatá tombola, při níž se dražil dort stárky.