Napadení hroznů nemá podle oslovných vinařů prozatím katastrofální následky, ale už je na úrodě hodně znát. Potvrdil to jednatel Vinohradnické společnosti, s.r.o v Polešo­vicích Josef Menšík.

„Je těžké poradit, které postřiky mají vinaři použít. My jsme vyzkoušeli úplně všechno a máme nákazu taky. Metodiky, chemie i návody jsou zcela zbytečné. Museli jsme provádět postřik už sedmkrát. Počasí si s úrodou dělá, co chce. Nejčastěji se objevuje perenospora a oidium, a už se také vyskytuje úpal hroznů. Nejlepší radou pro pěstitele je pořádně stříkat úrodu,“ uvedl Menšík s tím, že si však vinaři sami musí přijít na způsob, jak nákaze na své úrodě zabránit.

Nákaza se projevuje tak, že nejprve zbělají listy hroznů, pak začnou osychat. Napadené bobule většinou ztmavnou a spadnou. Ohroženy jsou veškeré druhy vín kromě rezistentů, což jsou speciálně vyšlechtěné odrůdy, které nejsou na nákazu náchylné.

„Já jsem si svůj vinohrad zkontroloval a musím přiznat, že sem tam se nákaza projeví. Tato houbová nemoc však přijde často z ničehonic, a to i když své hrozny poctivě stříkáme. Ztráta na úrodě se projeví z deseti či patnácti procent. Vzhledem k tomu, že se léto vyvíjí poměrně v náš prospěch, tak to snad s úrodou dopadne dobře,“ doufá majitel vinice v Hluku pod Husí horou Josef Kadlčík.

Dodal zároveň, že někteří jeho známí z řad vinařů zkoušeli i vlastní metody, jak úbytku hroznů zabránit. Aplikují třeba odvary z kopřiv, kterými kropí své vinice.Tyto pokusy jsou však podle něj zejména kvůli rozlehlosti vinic prakticky nereálné.

Zkušenosti s plísní oidium má vinař Roman Karbula z Ostrožské Nové Vsi.

„Slováci tomu říkají múčnatka, protože napadené hrozny vypadají jako posypané moukou. Řádí to všude po okolí. Mám s tím i osobní zkušenost. Zkoušíme, zda zabere chemie, jiné metody jsou jen pokusy. Zatím jsme museli stříkat hrozny čtyřikrát. Nákazy nejvíce ovlivňuje teplo a vlhko. Určitě budou mít vliv i na celkovou úrodu. Pokud vinaři nebudou pravidelně stříkat hrozny, tak hrozí, že nedozrají,“ upřesnil Karbula.

Vinaři využívají nejrůznějších druhů postřiků. Nejlepší býval podle nich třeba Hattrick, který je však k prvnímu lednu zrušen a zůstaly jen klasické postřiky. „Požadavek na zrušení těchto chemický přípravků vydala Evropská unie,“ vysvětlil Zbyněk Mikel ze Státní rostlinolékařské správy v Uherském Hradišti.

Sandra Vasková