Pro návštěvníky, kteří si atmosféru koncertu v příjemném letním večeru vyloženě užívali, to bylo velké zklamání. Ovšem zákon je zákon, a ten musí dodržovat všichni. Proti němu ale sílí v poslední době nesouhlasné připomínky, a je tedy možné, že ukončení podobných produkcí ve „dvaadvacet hodin" bude brzy minulostí. O možnosti prodloužení doby takzvaného nočního klidu totiž v současné době usiluje ministerstvo zdravotnictví. Například někteří hradišťští fanoušci hudby se už podobné změny nemohou dočkat. „Ukončení koncertu v restauraci Koruna pro mě bylo velkým zklamáním. Ta akce byla vynikající, kapela hrála skvěle, a lidi se bavili. Nikdo nekřičel, hluk byl minimální. Už proto, že folková kapela žádný velký randál nedělá," kroutí nechápavě hlavou Jiří Moravčík, který se s předčasným ukončením hudebního vystoupení nemůže dodnes smířit. Tvrdí, společně s dalšími hradišťskými stěžovateli, že stanovení doby klidu od desáté hodiny večerní je nesmyslným přežitkem. Uvítal proto snahu vedení ministerstva zdravotnictví, které usiluje o to, aby dobu nočního klidu už napříště neurčoval celostátní zákon. Nové nařízení by tak mělo umožnit obcím, aby mohly samy rozhodnout, jestli koncerty, obecní či městské slavnosti a další akce mohly pokračovat i pozdě do noci. V novém zákoně ladí ministerstvo poslední detaily a dokončit by je mohlo na podzim. Pokud by nařízení schválili poslanci a senátoři, mohly by tak produkce znít do noci třeba už příští sezonu. Pokud by zákon schválený nebyl, uvažují hradišťští nespokojenci, že by po městu požadovali alespoň přijetí městské vyhlášky, kde by bylo možné pro některé akce udělit výjimku. Mluvčí hradišťské radnice Jan Pášma tvrdí, že možnost udělení výjimky při pořádání hudebních produkcí v Uherském Hradišti není vyloučena. „Teoreticky je možné, aby zastupitelstvo města přijalo změnu stávajícího předpisu a stanovilo jinak časové podmínky konání kulturních akcí. Nicméně pořadatelé jsou stále povinni respektovat zákonné limity hluku, ať už jsou či budou jakékoliv," sdělil Jan Pášma.

Jisté výjimky ale existují v Uherském Hradišti už nyní. Jedná se například o několikadenní Slovácké slavnosti vína a otevřených památek. Starosta Uherského Hradiště Květoslav Tichavský ale tvrdí, že při těchto každoročních akcích nemají lidé z Hradiště důvody ke stížnostem. „Program těchto slavností je koncipován tak, aby nedocházelo k porušování vyhlášky ani zákona. Pro pořadatele platí hygienické limity hluku a vibrací z titulu zákona o ochraně veřejného zdraví. A to pro denní i noční dobu," tvrdí starosta Květoslav Tichavský.

Vedení hradišťské městské policie přiznává, že jsou to občas oni, kdo musí koncerty ve Slovácké metropoli předčasně ukončit. Stává se to ale jen výjimečně, zhruba dvakrát až třikrát do roka. „Obce si mohou výjimky související s nočním klidem stanovit sami. Stávající legislativa je ale natolik nejasná, že případná výjimka se může střetnout s platným zákonem o nočním klidu. V současné době úpravu příslušného nařízení řeší zákonodárci. Věřím, že všechny nejasnosti změní na srozumitelné a konkrétní varianty," podotkl velitel Městské policie v Uherském Hradišti Vlastimil Pauřík. Upřesnil, že jeho muži řeší měsíčně asi padesát případů rušení nočního klidu. Lidé se nejčastěji stěžují na hlasitou hudbu z okolí, nebo od sousedů, případně i zpěv, křik či hlasité hovory v blízkosti domácností v nočních hodinách. „Pokud se tato oznámení ukáží jako opodstatněná, hrozí viníkovi na místě bloková pokuta do jednoho tisíce korun, nebo správní řízení, kde může být postih mnohonásobně vyšší," dodal Pauřík.

Názory na „prospěšnost" nočního klidu se ale různí. Hradišťský podnikatel Pavel Tichopádek pořádá kulturní akce v regionu už několik desítek let. Přesto dvaadvacátou hodinu, jako počátek časové hranice pro noční klid, respektuje a vnímá jako výhodu, a o změnu nestojí. "Stávající nařízení o nočním klidu mi vyhovije. Lidé se chtějí vyspat a nechtějí být při odpočinku rušeni. Pochopil bych, kdyby se o otázce posunutí času nočního klidu jednalo třeba ve velkých městech. V řadě světových metropolí žije noční život až do rána. Jedná se ale především o turisticky atraktivní destinace, nikoliv o menší obce," připomněl Pavel Tichopádek.

CO JE NOČNÍ KLID

Dobu nočního klidu určuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Klid by měl být od desáté hodiny večer do šesté ranní. Někteří pořadatelé hudebních akcí namítají, že toto nařízení je, především v létě, přežitek, a změnu by uvítali. Podobný názor podporuje například také ministryně kultury Alena Hanáková. Podle odborníků se společnost se navíc za posledních dvacet let výrazně změnila. Lidé, hlavně ve městech, později vstávají a také chodí později spát. Rušení nočního klidu úzce souvisí s hlukovými limity, které povoluje zákon. V obydlených oblastech připouští zákon hluk do 45 decibelů ve dne, tedy od šesté do 22. hodiny. Až do šesté hodiny ranní je pak limit o deset decibelů nižší. Za porušení hlukových limitů hrozí vysoké pokuty, které udělují hygienici. V současné době je nejvyšší možná sankce až dva miliony korun, obvyklá výše je ale asi půl milionu. To, že lidé chodí hlavně ve velkých městech později spát a později vstávají je podle sociologů způsobeno tím, že chtějí využít volný čas, kterého je nejvíc právě spíše večer. Tento trend je běžný i v západních zemích. Důležitá je i ekonomická stránka věci, protože opatření se netýká jen festivalů hudby, ale například i zahrádek u kaváren a různých provozoven, pro které by mohla mít změna doby nočního klidu i ekonomický přínos.