Před několika dny byla vzrušená debata ohledně budoucnosti dvou památných lip za kašnou byla slyšet z Masarykova náměstí. Městští úředníci společně s odborníky na zeleň a ochránci stromů tam proti sobě postavili své argumenty. Zástupci města chtějí stromy odstranit. Proti záměru se ale údajně postavili pracovníci odboru životního prostředí, a členové občanského sdružení Chraňme zeleň.
„Lípy, které tam byly vysazeny k příležitosti konce války a vzniku Československé republiky, nedáme. Budeme je bránit všemi zákonnými prostředky," poznamenala zakládající členka sdružení Chraňme zeleň Jiřina Stloukalová.
Opoziční zastupitel Stanislav Mikula (hnutí Zdravé Hradiště) se postavil na stranu ochránců zeleně. „Město nepředložilo žádné smysluplné argumenty. Z jejich vyjádření není jasné, proč by dvě památné lípy z prostoru za kašnou měly zmizet. Navíc, podle posudků, jsou obě lípy zdravé a první lípa je esteticky nejlepším stromem tamního stromořadí," míní Mikula. Podle některých zdrojů blízkých radnici se prý proti kácení stromů postavili i někteří zástupci odboru životního prostředí. Ti však na mailové ani telefonní dotazy neodpověděli.
Zástupci města ale na odstranění lip trvají. „Navzdory frekventované pozici v ústí Prostřední ulice je prostředí barokní kašny v severozápadním rohu náměstí zatíženo bezpočtem obrubníků a jako oblíbené místo pro setkávání lidí postrádá odpovídající entrée, které by kompozičně lépe odpovídalo historii a významu místa," míní městský architekt Aleš Holý. Doplnil, že lípy v blízkosti kašny jsou navrženy k odstranění proto, aby se prostor dostatečně uvolnil. „Kašně se tak navrátí původní význam prvku a kompozičního středu, který přirozeně tuto část plochy náměstí prostorově ovládá," sdělil ve své písemné odpovědi Aleš Holý. Zároveň však přiznává, že důvody k odstranění lip jsou spíše podpořeny estetickými a urbanistickémy vizemi na budoucí podobu města, a že stromy jsou zdravé. „K dotvoření navržené prostorově výtvarné kompozice v této části náměstí by stačilo odstranit lípu jedinou a to tu poslední. Její přerostlá koruna strom se tlačí nad kašnu. Druhá je k odstranění navržena zejména proto, že se nejedná o rovnocennou a stejně starou lípu. Její forma a vzrůst jsou poněkud nevzhledné, a k ukončení celého stromořadí se nehodí," dodal Aleš Holý.
Odpůrci kácení se proti záměru odvolali. Boj o památné stromy tak zdaleka nekončí.
Rekonstrukce náměstí by mohla být zahájena, po vyřízení nezbytné dotace, v roce 2014. Celkové náklady se mají vyšplhat až na 70 milionů korun. Podoba Masarykova náměstí by pak měla doznat zásadních změn. V projektu se počítánapříklad s umístěním podia v blízkosti tamního kostela, úpravy ionfrastruktury, chodníků, instalace nových veřejných osvětelní, vodních prvků a zeleně. Datum ukončení prací prozatím nebylo stanoveno.
close
zoom_in
Historie lip
Vysazení lip: 17. dubna 1919 stromy (lípy svobody) vysázeny Obecní radou jako oslava konce I. Světové války a vzniku Československé republiky. V dobových novinách vychází odkaz, aby občané Uherského Hradiště nynější i budoucí nedopustili poškození, natož pokácení těchto lip. Jedna z lip je vysazena přímo v centru města. Po čase z náměstí mizí. Údajně do ní o několik let později udeří blesk a je zcela zničena.
Aktuální záměr rdnice: vykácet dvě lípy v „rohu" náměstí, za tamní kašnou
Důvod: estetický (jedna zlip údajně přerůstá až nad kašnu, druhá se prý ke stromořadí vzhledově nehodí
Názor odborníků: Národní památkový ústav vydal od roku 2009 tři odborné studie. Všechny se shodují v tom, že ve věci historické zeleně je nutné zachovat severní stromořadí v plném rozsahu jako připomenutí vývoje urbanistické zeleně na počátku 20. století.
Datum kácení: prozatím nestanoveno
