Může vám to potvrdit třiačtyřicetiletá Hana Kusáková z Modré, která sbírá staré holčičí a klučičí hračky, jako jsou gumové a plastové panenky, kočárky, postýlky, nádobíčka, autíčka, chrastítka, dudlíky, bižuterii, sponky další poklady ze starých časů, plné okouzlující a příjemné nostalgie.

„Od útlého dětství pořád něco sbírám. Ubrousky, známky či zápalkové nálepky. Jakmile si člověk sběratelství zamiluje, neví, kdy s ním má přestat, kdy ho bude mít dost, protože mu přináší potěšení," říká s nadšením Hana Kusáková. Zejména hračky, které sbírá, jsou pro ni médiem, jenž jí přináší radost, uklidnění, úsměv, ale hlavně vzpomínky na své dětství.

V její bohaté sbírce jsou uchovány gumové a plastové hračky a další předměty, které s postupem času mizí nejenom z našeho života, ale i z paměti. Hledat ale v jejím domě holčičí poklady - panenky a další hračky – s nimiž se jako dítě doma hrávala, by bylo marné. „Někdy se mi chce brečet nad tím, že jsem před šestnácti lety, při stěhování z mého rodného domu ve Starém Městě do Modré, ty hračky vyhodila do popelnice. A byly navždy fuč. Když se mi před šesti lety dostala do rukou první panenka mého dětství, začala jsem hračky sbírat naplno," svěřuje se paní Hana.

Vidět ty desítky vystavených retro panenek, hraček s varhánkovým trupem či pískacích gumáčků, které jsou vystaveny v Muzeu Podhradí Buchlovice, je jakýmsi pohlazením a nezáleží na věku diváka. Ještě mnoho dalších panenek a hraček odpočívá v krabicích, které se do expozice v Buchlovicích nevešly, a sní o tom, že je někdy zase jejich sběratelka zapůjčí na nějakou další výstavu.

„Nepřipadá v úvahu, že bych některý sběratelský úlovek prodala. Za nic na světě. Hodnota těch sbírkových předmětů se nedá jen tak jednoduše vyčíslit a není to ani příliš důležité," řekne sběratelka sebejistě. Každý nový „úlovek" jí přináší nejen radost, ale i poučení. Proto se pídí v bazarech, na burzách i na internetu po stále starších exponátech, které spatřily světlo světa a zažily druhou polovinu minulého století či dobu ještě dřívější.

„Teď sbírám hlavně gumové a celuloidové panenky, které jsou téměř nezničitelné a dobře se udržují. Jejich sbírka je mou vášní, ale i ne zrovna levným koníčkem," řekne s pousmáním paní Kusáková. Panenky, které má ve své sbírce, jsou krásné, ale rozhodně je za své děti nepovažuje. „Ve skutečnosti mám dva syny, dvanáctiletého a dvaadvacetiletého. Ti se i s manželem tiše uculují, když se mně podaří obohatit mou sbírku o další exponát," svěřuje se sběratelka hraček z Modré.