„V lese pod Cimburkem jsem před nedávnem našel tisíce černých trubkovitých hub. Až po příjezdu domů jsem z internetu zjistil, že se jednalo o Stročky trubkovité a že jsem je mohl bez obav sbírat Nevylučuji, že se pod Cimburk opět vypravím, abych je nasbíral," míní Roman Talák z Uherského Hradiště.

Jeho oprávněný zájem potvrdila i zkušená mykoložka ze Salaše Alena Filípková. „Stroček je skutečně velmi kvalitní, chutná houba, která ale svým zjevem vzbuzuje u neznalých houbařů opatrnost. Vynikající houbou těchto dnů je také čirůvka, která ale roste v níže položených oblastech.

Před nedávnem náš mykologický klub uspořádal výpravu dětí za houbami, kdy jsme právě čirůvky hledali a ukazovali dětem rozdíly mezi nimi a jedovatým pavučincem, který lze jako asi jedinou houbu s čirůvkou zaměnit," podotkla Alena Filípková.

V lesích aktuálně roste, jak tvrdí mykologové, hodně václavek. Ty lze najít na odumřelých i živých jehličnatých a listnatých stromech. Václavky ale nejsou za syrova jedlé a je nutné jejich delší tepelné zpracování.

Kromě stročků, václavek a čirůvek rostou například i ryzce pravé nebo smrkové, nebo bedly vysoké a červenající. Nalézt lze třepenitky a strmělky, jejichž některé druhy jsou ale jedovaté. V parcích a hájích lze nalézt například ohnivec šarlatový. Není sice jedovatý, k přímé konzumaci se ale nepoužívá. Za to má léčivé, desinfekční účinky.

„Plodnice této velmi zajímavé a vzhledné houby rostou na ležících uschlých větvích nebo starých kořenech listnatých stromů. Dříve se v léčitelství tato houba používala především při zástavě krvácení z otevřených ran," vysvětlil hradišťský houbař Radomír Machalík.

Roste také penízovka sametonohá. Ta je, stejně jako hlíva ústřičná, podle houbařů nejen mimořádně chutná, ale také podobným způsobem pomáhá snižovat hladinu krevního cukru. Hodí se proto při redukčních dietách a její extrakt je obsažený i v některých výživových doplňcích pro diabetiky. (kO)