„Houbám se od konce letošního května v lesích Chřibů stále nedaří. Na velice bídné houbařské sezoně se podepisují tropická vedra, velké sucho a větrno,“ smutnila o poslední červencové neděli třiašedesátiletá Alena Filípková, znalkyně houbařských poměrů v Chřibech a předsedkyně Mykologického klubu Salaš.
Houby, květy chřibských lesů, sbírá od útlého dětství, ale tak mizernou houbařskou sezonu, jaká je letos, nepamatuje.
Ještě před čtrnácti dny našla v lese alespoň několik suchých holubinek a pár starých hřibů, v neděli zrána ani o ty nezavadila.
„Nenašla jsem ani jedinou jedlou houbu, dokonce ne ani tu takzvanou prašivku. Nesetkala jsem se ani s třepenitkami svazčitými, které na tlejících pařezech rostou téměř celý rok. I v zimě, pokud nejsou velké mrazy,“ běduje salašská houbařka.
Houby podle ní potřebují pro regeneraci podhoubí a nárůst plodnic teplo, dešťové přeháňky či bouřky.
Ale takové počasí od května v lesích kolem Salaše či Buchlova zatím ještě nebylo.
„Chodila jsem dnes v údolích kolem potoků, kde je vlhčeji, ale ani tam jsem jedinou houbu nenašla. V posledních letech se vlivem velkého sucha prohlubuje v lesích deficit vody, a to je pro růst hub velice špatné,“ řekla se smutkem v hlasem Alena Filípková.
Přesto ale věří, že když pořádně zaprší a spadne kolem 30 milimetrů srážek na metr čtvereční, houby by mohly růst.
Vůbec si ale nepřipouští, že by houby lidem zamávaly lidem na pozdrav a z chřibských lesů se odporoučely.