„Záhadná houbová říše je nevyzpytatelná. Jakmile začnou houby růst, jejich milovníci se mohou po nich utlouci. Po zimě téměř bez sněhu a suché části jara se v chřibských lesích začaly houby objevovat teprve na přelomu června a července. Lokálně to byly holubinky, hřiby dubové, ale kvůli chladnému počasí kupodivu podzimní houby,“ loví v paměti předsedkyně Mykologického klubu Salaš Alena Filípková (65), která houby, květy chřibských lesů, sbírá od dětství.

Kdy, coby dítě, přinesla z lesa domů václavky, které rostou od září do prosince, na to si nepamatuje.

„V červenci rostly kolem Salaše kupodivu podzimní houby: sluka svraskalá, lošák zprohýbaný, strmělka mlženka či pavučinci. Ale pak se nadílka hub na dlouho zastavila a nebýt přijatých opatření proti šíření covidové pandemie, asi bychom o posledním zářijovém víkendu ani nemohli na Salaši uspořádat XIV. ročník výstavy jedlých, nejedlých i jedovatých hub. V lese jich prostě nebylo,“ posteskla si Alena Filípková.

Nepočítá se zázrakem, že by se šíření nákazy covidem-19 natolik zlepšilo a mykologický klub mohl ještě uskutečnit tradiční Zamykání hory a v závěru prosince tradiční Košt hub ve sladkokyselém nálevu.

„V posledních letech je to s houbami stále horší. Obdivuji salašské mykology, že se jim v uplynulých třech ročnících podařil nasbírat v lesích Chřibů pestrý mix hub, aniž by za houbami museli před výstavou vyjíždět do různých koutů Moravy. Na výstavě v září 2018 mě překvapil rekordní počet 280 druhů hub, které se salašským mykologům podařilo v expozici nashromáždit,“ vysekl Salašanům poklonu přední český mykolog Libor Tmej(53) z Brandýsa nad Orlicí.

S instalací a určením před výstavou se na Salaši podílel šestkrát.

„Letošní rok je úplně celý nějaký divný. Houbaření bez úspěchů, takže na Vánoce nás bude muset houbami podpořit sousedka,“ neodpustila si poznámku místostarostka Salaše Vlasta Mikelová.

Milovníci hub si v minulých dnech vyšlápli do Chřibů, zejména do lesů nad Modrou a Jankovicemi, aby si nasbírali bedel.

„Ty už ale na Salaši nerostly, takže jsem se v několika listopadových dnech vypravila na hřiby smrkové do borových lesů kolem Vracova. S tak velkou úrodou zmíněných hub z řádu hřibotvarých jsem se na Salaši ještě nesetkala. V úterý 10. listopadu jsem si přivezla plný košík smrkových hřibů. Ten nejvyšší měl 30 cm,“ neskrývala radost Alena Filípková, jež před šesti lety zvítězila v jedné televizní soutěži ve vaření.

A s jakým menu zabodovala? Byly to grilované brambory s houbami, houbové rohlíčky a sekaná, houbová polévka guláš a paštika. Zvláštností byla bezlepková a bezmasá dýňová kaše s dušenými klouzky.

Podle bývalého předsedy Okresního mysliveckého svazu Karla Blahuška (74), žijícího v Bojkovicích, byla letos houbařská sezona v lesích Bílých Karpat průměrná.

„Tečku za sezonou tu v minulých dnech udělaly bedle. Vypravil jsem se na ně třikrát a rodina si na nich pošmákla,“ řekl s pousmáním Karel Blahušek.