„Musela to být veliká, impozantní stavba obehnaná hradbou viditelná určitě až z Velké Javořiny. Zřejmě zde žily společensky vyšší vrstvy, z nichž postupem času vzešla knížata. V dobách nebezpečí skýtal několikametrový obranný val ochranu i obyvatelům okolních osad," říká vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea Miroslav Vaškových.

Jeho tým v minulých dvou týdnech na Holém kopci pomocí totální stanice prováděl zeměměřičské práce, jejichž výsledkem bylo sestavení 3D modelu chřibského vrchu. Archeologové tak po vykopávkách železných a bronzových předmětů z roku 2007 a 2008 letos zaznamenali také přesný prostorový plán starodávné desetihektarové pevnosti. „Doposud se tam provedlo jen pár výzkumů, až doteď nebyly nikdy určeny přesné rozměry hradiska. Na Holý kopec se vrátíme i v příštích letech, poté budeme výsledky své práce publikovat," dodává Miroslav Vaškových.

Archeologům však již spoustu objevů vyfoukli amatérští hledači obdaření detektory kovů. Na Holém kopci po sobě zanechali doslova spoušť. „Hradisko patřilo k nejbohatším bronzovým lokalitám v regionu, po hledačích ale zůstaly jen velké prázdné jámy. Někteří lidé na tom vydělali slušné peníze, pořídili si za ně ještě výkonnější detektory a vydali se drancovat zase," popisuje způsob, jakým došlo k značným škodám na kulturním dědictví archeolog Slováckého muzea Tomáš Chrástek.

Ještě před několika lety se centimetr bronzové sekery z Holého kopce na černém trhu prodával za tisíc korun. Teď už takový artikl neseženete. „Lokalita je vybraná, není tam už skoro nic. Předměty skončily v soukromých sbírkách českých i zahraničních sběratelů," krčí Tomáš Chrástek rameny.

Taková činnost je samozřejmě nelegální. Podle zákona je vykopávání a následné prodávání historicky cenných předmětů trestným činem zatajení věci. „Za něj hrozí až jeden rok vězení," konstatovala uherskohradišťská policejní mluvčí Milena Šabatová s tím, že její kolegové žádné případy, v nichž figurují hledači s detektory, neřešili.

Hradisko na Holém kopci se stalo předmětem zájmu badatelů poprvé na začátku 20. století. Tehdy jej zkoumal brněnský archeolog Innocenc Ladislav Červinka. Ve čtyřicátých letech na něj navázal Vilém Hrubý následován odborníky z pražského archeologického ústavu. Od roku 2007 zde pracují odborníci ze Slováckého muzea.