Z holešovské nádražní budovy vystavěné kolem roku 1887 v pozdně klasicistickém stylu zřejmě zůstane jen nízký přízemní „domek“. Správa železnic (SŽ), která je vlastníkem budovy, hodlá větší část stanice zbourat.

Důvod? Budova je podle SŽ náročná na údržbu a pro Holešov předimenzovaná. Proč tedy SŽ staniční budovu před deseti lety za mnoho milionů korun kompletně zrekonstruovalo?

A nebylo by racionálnější najít pro prázdné prostory raději smysluplnější využití než je zbourat?

Například město nabízelo SŽ s pronájmem prostor pomoci. Lidé jsou navíc toho názoru, že by měla historická hodnota zvítězit nad ekonomickou stránkou. Vznikla proto petice, kterou během šesti dnů podepsalo na šest stovek lidí v elektronické verzi a desítky dalších v listinné podobě. Neutěšenou situaci přijede do Holešova řešit samotný generální ředitel SŽ Jiří Svoboda.

Při své návštěvě by si chtěl Svoboda nejen osobně prohlédnout nádražní budovu, ale také by rád jednal se zástupci města. Konkrétní datum jeho návštěvy zatím není jasné.

„Generální ředitel se přímo v Holešově seznámí se stavem nádražní budovy a navrhovaným řešením. Jaký bude další postup, se následně rozhodne,“ uvedl mluvčí SŽ Dušan Gavenda.

Starosta města Rudolf Seifert přitom v úterý 4. května uvedl, že SŽ už před dvěma měsíci označila bourání budovy za konečné řešení, proti kterému už nelze nic dělat.

Čekárna bez cestujících

S tímto názorem se však nehodlala spokojit ani místní učitelka základní umělecké školy a autorka petice za zachování nádražní budovy Olga Svátková.

„Nejsem zvyklá věci vzdávat. Dokud budova stojí, budu bojovat,“ říká Svátková.

„V našem městě vznikla veřejná debata o tom, že bychom měli něco podniknout, aby nádraží zůstalo zachováno. Bylo třeba jednat velmi rychle. Sepsala jsem proto petici,“ ukazuje Svátková jeden z petičních archů „SŽ tvrdí, že nemá peníze na provoz.

Proč třeba nepronajme prostory, ve kterých nic není,“ nahlíží Svátková do prázdné , celých deset let nevyužívané, čekárny. Prázdné jsou také prostory bývalého bistra či byty v prvním podlaží.

Jsou ochotni jednat, myslí starosta

Nalézt využití pro prázdné prostory chtělo pomoc i město.

„Nahoře jsou byty, které by se mohly pronajmout. Dalo by se v budově zřídit detašované pracoviště městské policie, přesunout tam středisko volného času, vytvořit zázemí pro řidiče autobusů,“ vyjmenovává některé možnosti starosta a dodává, že ze strany SŽ přišlo zamítavé rozhodnutí s vysvětlením, že SŽ prostory nemůže pronajímat cizím subjektům.

„O modernizaci železnice se mluví už více než deset let. A to je dobře. Trať to potřebuje. Že by se ovšem modernizace měla dotknout i 140 let staré nádražní budovy jsme se dozvěděli až před dvěma lety,“ upozorňuje Seifert.

Krok generálního ředitele Svobody Seifert vítá. „Je to signál, že jsou ochotni jednat,“ míní Seifert.

Deník se ptal SŽ také na to, zda je podle nich hospodárné bourat budovu, která je „čerstvě“ po rekonstrukci. Ze strany SŽ se nám však nedostalo odpovědi. Stejně jako v otázce, zda je tedy rozhodnutí o zbourání větší části budovy již nezvratné.

ANKETA: Co si myslíte o nápadu zbourat část budovy vlakového nádraží?

Anketa k chystanému zbourání části staniční budovy vlakového nádraží.Karel BartošekZdroj: se souhlasem Karla BartoškaKarel Bartošek, Holešov
Je to velmi špatně. Jednak je to ztráta historické budovy této části města a také je to nehospodárné nakládání s našimi prostředky. Budova totiž byla za velké peníze rekonstruovaná jen před pár lety a nyní se má bourat. A také je to plýtvání nedostatkem prostor.

Anketa k chystanému zbourání části staniční budovy vlakového nádraží.Zdeňka MarkováZdroj: Deník/Jakub OmelkaZdeňka Marková, Český Těšín
Nejsem přímo z Holešova. Jen sem jezdím na hřbitov. Zdá se mi ale, že je to tady dobré a pěkné. Nedávno se to dokonce opravovalo.