Oslavy začaly tradičně už v sobotu odpoledne mší svatou v místní kapli. Dvě hodiny po poledni chasa zahájila za přítomnosti obyvatel obce obchůzku. Večer pak patřil hodové veselici v místním kulturním domě. O hudební doprovod večera se postaraly dechová hudba Sadovanka a cimbálová muzika Včelaran. Císařské hody pokračovaly i v neděli dopolední obchůzkou obce s vozením obětního berana, večer se pak hodaři opět pobavili na hodové zábavě s cimbálovou muzikou Dolina. „Oslavy obohatila účast dvaceti krojovaných párů. Menším dobrodružstvím bylo shánění berana, kterého jsme nakonec získali od chovatele ze Starého Hrozenkova,“ poznamenal hlavní organizátor jarošovských hodových slavností Miroslav Kantorák.

V Tupesích se hody letos konaly po roční odmlce. Odstartovalo je páteční převzetí práva hodovou chasou. Sobotní průvod začal srazem šohajů na návsi. Po krátkém zpívání pokračovali k mladšímu stárkovi. Od jeho domu pak šli k mladší stárce, kde byla shromážděna děvčata v krojích. „Kluci vždy nesou růži té své dívce. Probíhá tam krátké říkání a zvaní na muziku,“ přiblížil oslavy starosta obce Oldřich Vávra.

Hody s označením „císařské“ se slaví v jednotném termínu od roku 1784 na popud rozhodnutí císaře Josefa II. „Stanovení termínu zvolil proto, aby sjednotil hodové oslavy. Roztříštění termínů těchto oslav totiž podle jeho mínění odvádělo poddané od práce. K pořádání hodů stanovil termín první neděle po svátku svatého Havla,“ objasnila původ názvu etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti Marta Kondrová. Císařské hody se o víkendu slavily také v Babicích, Boršicích, Částkově.

Více se dočtete ve středu 24. října ve Slováckých novinách.