Přestože po většinu obchůzkového času pražilo sluníčko, dešťová přeháňka je skutečně přepadla, a to hned z kraje, když se stavovali pro mladší stárku Barboru Čechovou.

Pestrobarevné procesí, ve kterém vykračovalo skoro osmdesát krojovaných, vyrazilo od tamního pohostinství Lesná po 13. hodině, aby postupně navštívilo všechny hlavní aktéry, počínaje mladší a konče starší stárkou.

Hodovou chasu tvořilo čtrnáct párů, které doplňovaly další dívky, ženy a děti v krojích, místní muzikanti a desítka krojovaných ze sousedního Slavkova, včetně tamního starosty Libora Švardala.

Průvod vedený starším stárkem Zdeňkem Zapletalem a starší stárkou Monikou Kandrnálovou nakonec u tamního obecního úřadu žádal o právo pořádání hodů starostu Lumíra Kreisla. Ten s manželkou Markétou po svém boku právo udělil, ale přítomné ve svém proslovu stačil varovat.

„Hodovníkom, co zítra všelijaké vození míti budou, s vozidly, jež se nazývají auta či traktor, aby míru střídmého pití zachovali, protože páni, řečení policajti, na to, že u nás byli hody, ohledy nemajů a do balonků fůkat dávajů,“ upozornil s úsměvem starosta, který se přiznal, že má kroj na sobě poprvé v životě.

„Pocházím z Uherského Brodu a v kroji jsem opravdu poprvé. Boty mi vyrobili v Hluku, košili ve Vážanech, lajbl a kalhoty v Sadech a srdco na lajblu s výzdobu na klobouku mi u nás v Horním Němčí ušily šikovné ruce mé tchýně a Jiřiny Váňové,“ prozradil Kreisl.

Večerní hodová zábava s dechovou hudbou Horněmčanka a cimbálovou muzikou Strýci začala po vystoupení místního Folklorního souboru Horněmčí, jenž byl hlavním iniciátorem obnovení slavnostního rázu hodové tradice.

„Momentálně v souboru všechno klape a věřím tomu, že hody s právem uspořádáme znovu za dva roky,“ řekl vedoucí folkloristů Adam Bobčík, který před 18 lety na předešlých hodech s právem zastával pozici mladšího stárka. Slavnostní hody s právem se v Horním Němčí uskutečnily pětkrát, a to v letech 1970, 1971, 1990, 1991 a v roce 1993.