Se svými rolemi se při nich statečně popasovaly oba stárkovské páry. Ten starší ve složení, Jakub Omelka (25) s Adélou Čevelovou (21), mladší Matěj Lanšperk (20) s Terezií Horňáková (21), dcerou babické starostky Martinou Horňákovou, která vládcům krojované chasy povolovala císařské hody už šestým rokem.

Co to znamená vypravovat dceru na hody jako mladší stárku?

„Jsou to další starosti starostky obce ke starostování navíc, ale také radosti. Žádná zabijačka se u nás před hody nekonala, ani pašík se nezabíjel, aby bylo dost masa. Pár dnů před hody jsem musela zajet k Rosůlkovým do Břestku nastříhat krušpánek na zdobení žudra, další krušpánky nám poskytl starosta Nedakonic. Musela jsem také objednat víc koláčků, vína a nachystat víc slivovice,“ svěřuje se Martina Horňáková, první žena Babic.

Role mladší stárky se zhostila před sedmadvaceti lety, její manžel v roli staršího stárka ještě o rok dříve. Prozrazuje, že za jejího starostování se nestalo, že by Babice prožívaly vážnou stárkovskou krizi a vládci hodů se nesehnali.

„V posledních letech začíná být dobrým zvykem, že nemusíme po vesnici chodit s prosíkem a shánět stárky. Ti už jsou nachystaní, na babické hodování připravení a náležitě natěšení. Mladí tvoří dobrou partu, která má asi dobré vedení,“ neskrývá jednu z hodových radostí Martina Horňáková.

Chase vysekne poklonu za to, že při večerní hodové zábavě ukázala, co se pod vedením loňského mladšího stárka Jiřího Čevely naučila, aby při cimbálové muzice Cifra hezky při hodové zábavě zatančila. Stárkům a jejich rodičům poděkovala za to, že babické hody mají dlouhé trvání.

„Zastupitelstvo obce se také musí pochválit, co pro obec dělá a rozhodně nezahálí. Při hodové muzice lidé viděli, že všechno je v našem kulturním domě moderní. Krásné nové stoly a židle jsme po třiceti letech pořídili, malý bufet za zbrusu moderní kuchyň vyměnili. Také školní zahradu jsme zrekonstruovali a jezírkem ji ozdobili,“ nastíní žena na postu babické starostky část změn v obci od loňských císařských hodů.

V areálu U Střešně za radnicí chasu, muzikanty, babické i přespolní jménem svým i rady přivítala, krojované chase povolení ke konání hodů dala a sólo si v kole krojované mládeže zatancovala.

Podoby tradičního oděvu a jeho proměny v průběhu času jsou k vidění v Centru slováckých tradic Skanzenu Modrá na výstavě Romany Habartové.
Krojové inspirace zpestřují Archeoskanzen Modrá, přijďte se na ně podívat

Proč hody císařské

Třetí říjnová sobota byla na Slovácku ve znamení tradice císařských hodů. Za starých časů se hody slavily téměř v každé farnosti v jinou dobu roku. Tím, jak se lidé bavili, prý trpěla pracovní morálka. Císař Josef II., syn Marie Terezie, chtěl nějakým způsobem sjednotit hody v celé zemi. Jednotné „císařské“ hody, někde dnes také „havelské“. Proto patentem z roku 1787 vydal nařízení, kterým lidu nařídil slavit hody v jeden čas. Chtěl tak lidu velkému hodování zabránit. Termín stanovil na neděli po svátku svatého Havla. Od té doby lidé slavili třetí neděli v říjnu tzv. „císařské hody“. Císařovo rozhodnutí ale nebylo všude jednotně naplňováno. Někde se vrátili ke slavení patronských hodů, v mnoha místech na sv. Václava či sv. Martina.

Vedoucí vinic v Agro Zlechov Vlastimil Kňourek.
Vinobraní na Slovácku? Sklízet "pomáhají" také hejna špačků