V sobotu 27. ledna se slaví Mezinárodní den památky obětí holocaustu. U této příležitosti popsal historik Radek Tomeček situaci jak v první polovině 20. století, kdy odtud odjížděli Židé do Terezína, tak vzpomněl, co je ještě dnes možné ve městě Komenského vidět na toto téma.

Ve 40. letech bylo v Uherském Brodě židovské ghetto, jak to v něm fungovalo? Bylo to město ve městě? Do jaké míry bylo samostatné?

V období Rakousko-Uherska bylo židovské město samostatným samosprávným celkem se svojí městskou radou i náboženskou obcí.

V roce 1919 došlo ke sloučení obou politických obcí v jednu a tak Židé mají jen svoji vlastní náboženskou obec.

V období první republiky tak funguje jen jedna samosprávná obec s městskou radou, v níž jsou za židovské strany Židovsko-národní a Židovsko-hospodářskou zastoupeni Židé židovskými kandidáty zvolenými do obecního zastupitelstva.

V období Protektorátu ztrácejí Židé všechna politická práva a jsou ve většině uzavřeni v ghettu, které je nepřístupné ostatním obyvatelům města.

Od roku 1940 měli jen určené hodiny, kdy mohli z ghetta vycházet, avšak přístup do veřejných prostor kdekoliv jim byl zakázán.

Od 5. 8. 1941 bylo Židům povoleno procházet se jen po Vlčnovské ulici na předměstí, což bylo tři kilometry od centrální městské zástavby.

Správu ghetta prováděla Židovská náboženská obec.

V roce 1943 její členové prováděli likvidaci majetku po deportovaných v čele s úředně stanovený správcem majetku dosazeným z Prahy.

Oficiálně zde prováděl i majetkovou likvidaci Židovské náboženské obce až do dubna 1944, kdy byl společně se zbylými úředníky deportován do terezínského Ghetta.


Kolik Židů žilo v té době v Uherském Brodě a kolik jich bylo transportováno do Terezína a dál?

Podle sčítání obyvatel z doby první republiky (těsně před válkou) bylo v Uherském Brodě registrováno asi 863 židovských obyvatel.

V období Protektorátu se počet židovských obyvatel zvýšil díky svozům na 2 838.

Všichni byli transportováni následovně:
23. 1. 1943 transportem Cn (1000 osob) - obyvatelé Kyjova, Uh. Ostrohu, Zlína, Napajedel, Holešova, Veselí nad Moravou, Vracova, Vizovic, Malenovic, Jarošova Zlechova a Kunovic.

27. 1. 1943 transportem Co (1000 osob) - obyvatelé Strážnice, Hodonína, Podivína, Brumova a část původních židovských obyvatel z Uh. Brodu.

31. 1. 1943 transportem Cp (838 osob) – zbytek obyvatel Uh. Brodu a jeho nejbližšího okolí

Po příjezdu do Terezína byli někteří z těchto tří transportů ihned zařazeni do transportu Cu (kolem 1000 osob).

Lidé, kteří byli vybráni do tohoto transportu strávili krátkou dobu v terezínském ghettu a 1. 2. 1943 šli pěšky do tři kilometry vzdálených Bohušovic nad Ohří, kde nasedali do transportu Cu.

Předpokládá se, že značná část deportovaných zahynula vzápětí po příjezdu do Osvětimi v plynových komorách.

Datum příjezdu do Osvětimi (1. - 2. 2. 1943) je tak u řady deportovaných uváděn zároveň jako datum jejich smrti.

Na kterých místech v Uherském Brodě jsou i dnes patrné stopy Židů?

Připomínek na židovskou komunitu v Uherském Brodě není mnoho. Celá zástavba ghetta byla zbourána v 60. až 80. letech 20. století a nahrazena novou bytovou zástavbou.

Jako jediná se zachovala budova bývalé židovské školy z roku 1904, na níž je umístěna pamětní deska (dnes katolická škola) připomínající ghetto.

Další pamětní deska je umístěna na budově dnešního Gymnázia J. A. Komenského, připomíná pobyt deportovaných Židů v této budově těsně před jejich odchodem do jednoho ze tří transportů.

Židé zde byli shromážděni vždy 24 hodin před jejich odchodem na uherskobrodské nádraží k transportu.

Před zbytky jižního opevnění města je vytvořeno pietní místo, které připomíná zdejší starý židovský hřbitov, který byl zrušen v roce 1941 a náhrobky z něj umístěny na novém židovském hřbitově ze 70. let 19. století.

Tento hřbitov se dochoval do dnešních dnů. Synagoga z 18. století v židovském městě byla vypálena neznámými pachateli v noci z 30. na 31. července 1941 a její zbytky později zbourány.

Dnes na jejím místě stojí bytová panelová zástavba.