VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historik: V roce 1941 se Židé mohli procházet jen po Vlčnovské ulici

ROZHOVOR / Židovská kultura se prolíná historií Uherského Brodu. V minulosti tam bylo židovské město, poté ghetto. I dnes jsou na několika místech patrné pozůstatky této kultury. 

28.1.2018
SDÍLEJ:

Historik brodského muzea Radek Tomeček.Foto: Deník / Malušová Blanka

V sobotu 27. ledna se slaví Mezinárodní den památky obětí holocaustu. U této příležitosti popsal historik Radek Tomeček situaci jak v první polovině 20. století, kdy odtud odjížděli Židé do Terezína, tak vzpomněl, co je ještě dnes možné ve městě Komenského vidět na toto téma.

Ve 40. letech bylo v Uherském Brodě židovské ghetto, jak to v něm fungovalo? Bylo to město ve městě? Do jaké míry bylo samostatné?

V období Rakousko-Uherska bylo židovské město samostatným samosprávným celkem se svojí městskou radou i náboženskou obcí.

V roce 1919 došlo ke sloučení obou politických obcí v jednu a tak Židé mají jen svoji vlastní náboženskou obec.

V období první republiky tak funguje jen jedna samosprávná obec s městskou radou, v níž jsou za židovské strany Židovsko-národní a Židovsko-hospodářskou zastoupeni Židé židovskými kandidáty zvolenými do obecního zastupitelstva.

V období Protektorátu ztrácejí Židé všechna politická práva a jsou ve většině uzavřeni v ghettu, které je nepřístupné ostatním obyvatelům města.

Od roku 1940 měli jen určené hodiny, kdy mohli z ghetta vycházet, avšak přístup do veřejných prostor kdekoliv jim byl zakázán.

Od 5. 8. 1941 bylo Židům povoleno procházet se jen po Vlčnovské ulici na předměstí, což bylo tři kilometry od centrální městské zástavby.

Správu ghetta prováděla Židovská náboženská obec.

V roce 1943 její členové prováděli likvidaci majetku po deportovaných v čele s úředně stanovený správcem majetku dosazeným z Prahy.

Oficiálně zde prováděl i majetkovou likvidaci Židovské náboženské obce až do dubna 1944, kdy byl společně se zbylými úředníky deportován do terezínského Ghetta.


Kolik Židů žilo v té době v Uherském Brodě a kolik jich bylo transportováno do Terezína a dál?

Podle sčítání obyvatel z doby první republiky (těsně před válkou) bylo v Uherském Brodě registrováno asi 863 židovských obyvatel.

V období Protektorátu se počet židovských obyvatel zvýšil díky svozům na 2 838.

Všichni byli transportováni následovně:
23. 1. 1943 transportem Cn (1000 osob) - obyvatelé Kyjova, Uh. Ostrohu, Zlína, Napajedel, Holešova, Veselí nad Moravou, Vracova, Vizovic, Malenovic, Jarošova Zlechova a Kunovic.

27. 1. 1943 transportem Co (1000 osob) - obyvatelé Strážnice, Hodonína, Podivína, Brumova a část původních židovských obyvatel z Uh. Brodu.

31. 1. 1943 transportem Cp (838 osob) – zbytek obyvatel Uh. Brodu a jeho nejbližšího okolí

Po příjezdu do Terezína byli někteří z těchto tří transportů ihned zařazeni do transportu Cu (kolem 1000 osob).

Lidé, kteří byli vybráni do tohoto transportu strávili krátkou dobu v terezínském ghettu a 1. 2. 1943 šli pěšky do tři kilometry vzdálených Bohušovic nad Ohří, kde nasedali do transportu Cu.

Předpokládá se, že značná část deportovaných zahynula vzápětí po příjezdu do Osvětimi v plynových komorách.

Datum příjezdu do Osvětimi (1. - 2. 2. 1943) je tak u řady deportovaných uváděn zároveň jako datum jejich smrti.

Na kterých místech v Uherském Brodě jsou i dnes patrné stopy Židů?

Připomínek na židovskou komunitu v Uherském Brodě není mnoho. Celá zástavba ghetta byla zbourána v 60. až 80. letech 20. století a nahrazena novou bytovou zástavbou.

Jako jediná se zachovala budova bývalé židovské školy z roku 1904, na níž je umístěna pamětní deska (dnes katolická škola) připomínající ghetto.

Další pamětní deska je umístěna na budově dnešního Gymnázia J. A. Komenského, připomíná pobyt deportovaných Židů v této budově těsně před jejich odchodem do jednoho ze tří transportů.

Židé zde byli shromážděni vždy 24 hodin před jejich odchodem na uherskobrodské nádraží k transportu.

Před zbytky jižního opevnění města je vytvořeno pietní místo, které připomíná zdejší starý židovský hřbitov, který byl zrušen v roce 1941 a náhrobky z něj umístěny na novém židovském hřbitově ze 70. let 19. století.

Tento hřbitov se dochoval do dnešních dnů. Synagoga z 18. století v židovském městě byla vypálena neznámými pachateli v noci z 30. na 31. července 1941 a její zbytky později zbourány.

Dnes na jejím místě stojí bytová panelová zástavba.

Autor: Blanka Malušová

28.1.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič nákladního automobilu 16 000 Kč

Řidiči nákladních automobilů (kromě tahačů) Řidič, strojník. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Řidič sk."C" vozu TATRA 815, obsluha smykového nakladače Bobcat S250, strojnický průkaz, kontakt pouze telefonicky.. Pracoviště: Jaroslav pavelka, Šlerkova, č.p. 1475, 686 04 Kunovice. Informace: Jaroslav Pavelka, +420 605 815 800.

Výroba - Výroba Seřizovači 100 Kč

Seřizovači a obsluha číslicově řízených strojů obsluha CNC frézy. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 100 kč. Volných pracovních míst: 6. Poznámka: vhodné i pro OZP, SŠ/VL ve stroj. oboru, praxe v obsluze CNC strojů výhodou, spolehlivost, samostatnost, zdravotní způsobilost pro práci v třísměnném, příp. nepřetržitém provozu, zaškolování a vzdělávání, příspěvek na stravování, možnost profesního i platového růstu. Kontakt telefonicky nebo e-mailem.. Pracoviště: Jk nástroje s.r.o.- podolí, 686 04 Kunovice. Informace: Pavel Hýsek, +420 724 750 600.

Výroba - Výroba Seřizovači 20 000 Kč

Seřizovači a obsluha konvenčních fréz HORIZONTKAŘ/FRÉZAŘ. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 20. Poznámka: Obrábění strojních dílců a svařenců, kontrola a výměna nástrojů vč. následného nastavení obráběcího centra, základní údržba obráběcího centra. Požadavky: vyučen v oboru, praxe na CNC horizontkách/frézách min. 2 roky, znalost čtení výkresové dokumentace, PP na 1/2 roku s možností prodloužení. Výhody: profesní vzdělávání, závodní stravování, zázemí silnní a stabilní společnosti.. Pracoviště: Slovácké strojírny, akciová společnost [1], Nivnická, č.p. 1763, 688 01 Uherský Brod 1. Informace: Petra Bulejková, +420 572 824 411.

Výroba - Výroba Nástrojař 21 840 Kč

Nástrojaři Sváreč Al odlitků. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 21840 kč, mzda max. 25200 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Prac. poměr na 1 rok s možností prodloužení, vyučení v oboru strojírenství, svařování hliník. odlitků, opravy vad hliník. odlitků převážně laserem, popř. metodou TUG, příspěvek na stravování, 5 týdnů dovolené, pololetní odměny, individ. hodnocení dle praxe, kontakt telefon (po-pá 7-15 h) nebo e-mail.. Pracoviště: Mesit foundry, a.s., Sokolovská, č.p. 573, 686 01 Uherské Hradiště 1. Informace: Martina Horenská, +420 572 522 699.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Klára Zmeškalová překonala v Kanadě na mistrovství světa v silovém trojboji národní rekord.
8

Zmeškalová překonala v Kanadě národní rekord. "Jsem spokojená," hlásí závodnice

Pouhých devět dnů po svých čtyřicátinách se dálkový plavec Marek Jedlička z Hodonína pokusí zdolat Baťův kanál, který letos slaví 80. let od svého dobudování. Celkem 43 kilometrů dlouhou trasu by měl zvládnout za 13-14 hodin.

Pokus o první sólové přeplavání Baťova kanálu

Kráska z Íránu, Maroka nebo jihu Evropy? Vyberte nejhezčí fanynku skupiny B

Fotbalové mistrovství světa v Rusku neprovázejí jen nádherné útočné akce a góly, ale i krásné ženy na tribunách či ve fanzónách. Do konce června vám budeme nabízet nejsympatičtější fanynky týmů z každé skupiny. Můžete hlasovat pro vaši favoritku, vítězky pak postoupí do finále, v němž se „utkají“ o pomyslný titul Miss šampionátu.

Brankář Nemrava cítí šanci : Záleží jenom na mně

Ještě v pátek odpoledne chytal třetí ligu za Uherský Brod proti Líšni, v neděli už se ale společně s mládežnickými reprezentanty Lukášem Sadílkem a Dominikem Janoškem přesunul do Velkých Losin.

Sombrera, pestré hábity i maďarské čerešně

Mexičané se svými sombrery, ruský kozáček, ale i čínské lidové písně. To byly důvody pro stovky návštěvníků, proč se přijít podívat na vystoupení v Uherském Brodě.

Jak jsme žili v Československu. Tentokrát z Ořechova

V tištěném Slováckém deníku bude v pátek 22. června další díl seriálu Jak jsme žili v Československu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT