Ve slovanském opevněném hradisku se odehrával sedmý ročník historického festivalu spojený s raně středověkou bitvou z období Velké Moravy, který nesl název Veligrad 2012 aneb Boj o hradiště. Pozvání na akci s bohatým doprovodným programem pro děti i dospělé přijalo téměř 250 účinkujících z Polska, České a Slovenské. Brána hradiště se v sobotu návštěvníkům otevřela úderem půl dvanácté, v neděli ještě o půl hodiny dříve. Víc než tisíc lidí, kteří do skanzenu zavítali, se mohlo po oba dny pokochat ukázkami z dobového života Slovanů či Vikingů, navštívit přednáškový blok o životě na Velké Moravě, zhlédnout velkomoravský trojboj na vodě i na suchu, popovídat si se spisovatelem Stanislavem Češkou o jeho nové knize Případ úzké dýky, ale také zhlédnout divadelní představení v podání šermířů Tizon z Havířova.

Zlatým hřebem víkendové akce bylo zhlédnutí válečníků v boji. Zásadní momenty sedmého ročníku historického festivalu mohli prožít návštěvníci při vlastní bitvě o hradiště, po ní pak při bojových ukázkách.

„Nejstaršímu synu Ludvíka Němce, Karlomanovi, nestačí podíl na moci udělený mu otcem a tak přemýšlí o vzpouře. Podařilo se mu přesvědčit Rostislava, aby se k němu připojil. Společně vytáhnou do Panonie, kterou spravuje Pribina," začíná popisovat jednatel Velkomoravanů Jaroslav Křivánek děj rozbroje.

Pribina se rozhodl zůstat věrný Ludvíku Němci a nepřidal se ke spiklencům. V bitvě nakonec přišel původce vzpoury Karloman o život.

Mezi palisádami slovanského hradiště se neslo řinčení chladných zbraní bojovníků ze skupin Velkomoravanů, Gunnar z Olomoucka, Velesova lidu a dalších skupin.
Raritou letošního boje byl vrhací stroj, který na bojiště museli přitáhnout na lanech čtyři účinkující.

„Vrhací stroj mohou lidé vidět pouze v knihách. Jde o jediný exemplář v Česku, který před akcí zkonstruoval Ondřej Stýskal za pomoci Velkomoravanů," informoval Křivánek. Prozradil, že do takzvané kapsy vkládali někdejší bojovníci kamenné projektily. Aby nedošlo při boji o hradiště ke zranění diváků, používali účinkující místo kamenných kostek koule z ovčí vlny.

„Bitva o hradiště, kterou jsem si natáčel na kameru, byla výborně provedená," nechal se slyšet filmový režisér Otakáro Schmidt.

Lákavou nabídkou pro návštěvníky Metodějovy školy písemnictví ve skanzenu byla výuka v psaní hlaholice, v jiné části slovanského hradiště pak lukostřelba či špalíkovaná a na Konventním rybníku pod slovanským opevněným sídlištěm pak plavba na lodích, které Velkomoravané zhotovili ze silných topolových kmenů.

„Rekordní účast 2800 návštěvníků z roku 2007 se nám vzhledem k sobotnímu dešťovému počasí nepodařilo překonat. Na slabší účasti se podepsala celá řada jiných kulturních akcí, které se o víkendu na Slovácku uskutečnily," řekl posmutněle správce archeoskanzenu Lubomír Sláma.

„Počasí se ke spokojenosti účinkujících i diváků v sobotu a v neděli zlepšilo. Celý program, zejména pak ukázky bitvy byly vynikající," pochvalovala si letošní akci Karla Trysčuková, členka Velesova lidu z Kunčic.
Akce se i se svým manželem Petrem zúčastnili už pošesté. S sebou přivážejí do skanzenu od batolecího věku čtyřletého syna Dervana a o dva roky mladší dceru Vesnu.

„Pro návštěvníky skanzenu jsme připravili přednáškové bloky o Velké Moravě. Myslíme si, že velká většina účastníků akce o ní slyšela někdy na základní škole. A tak jsme si řekli, že jim Velkou Moravu lehce připomeneme," dodal Křivánek.