V dětství patřil k hrdé partě z Mariánského náměstí (a tak jsme se často potkávali, já zase patřil mezi okruh Zelného trhu…). Po absolvování gymnázia ho to táhlo k divadlu, chtěl jít studovat herectví na JAMU - to nevyšlo, a tak po několika hostovačkách ve Slováckém divadle zakotvil jako elév v Těšínském divadle. Po vojně se stal výraznou osobností divadelního souboru Čapek, spolupracoval s Fonoklubem a Okresním studiem rozhlasu po drátě jako moderátor.

Ilustrační foto.
Na bohoslužby v regionu od neděle opět autobusem

Byl zaměstnán v Městském kulturním středisku a spoluzakládal a vedl mládežnický klub Uháčko ve Starém Městě. V roce 1991 se stal členem hereckého souboru Slováckého divadla, v němž doposud vytvořil kolem osmdesáti rolí. Připomeňme alespoň některé - Klásek (Slovácko sa súdí…), Tovje (Šumař na střeše), Doolitle (My fair Lady), Otec (Obchodník s deštěm), J. S. Dom (Racek), Karamazov (Bratři Karamazovi), Belzebub (Dalskabáty…) a další. V roce 1998 získal prestižní herecké ocenění Největší z pierotů a Slovácký Oskar. Účinkoval v několika filmech a televizních seriálech.

Nemocnice v Uherském Hradišti. Ilustrační foto
Regionální kapely zahrají v Hradišti zdravotníkům pod okny

Svým podmanivým hlasem oživil mnoho zvukových nosičů, moderoval spousty akcí a festivalů (např. MFF Strážnice, Kopaničárské slavnosti, Slavnosti na Javořině, Jízda králů ve Vlčnově, Slavnosti vína v Uh. Hradišti apod.), spolupracoval s několika folklorními soubory a podílel se na řadě dalších kulturních akcí.

Za jeho aktivity mu byla v roce 2018 udělena Cena města Uherské Hradiště. Přesto, že v posledních letech žije na Velehradě, když přijede do Hradiště - je ho plné město. Má zde pochopitelně spoustu přátel a kamarádů a jako herec spoustu obdivovatelů (a obdivovatelek). Svoje rodné město miluje - a Uherské Hradiště mu to vrací… Což jistě bude platit i v dalších letech…

Autor: Miroslav Potyka