Ten nastoupil mezi ochotníky poté, co prošel hereckým křtem v „miniroli“ po boku Franca Nera ve velkofilmu Juraje Jakubiska Bathory.

Kdy jste začal uvažovat o působení v divadle?
Divadlo a film mě zajímaly již od nepaměti. Několik sezon jsem měl předplatné do Slováckého divadla, v dalších letech jsem navštěvoval jen vybraná představení. Jezdil jsem i do divadla do Brna. Mojí první rolí byl kovboj na dětské besídce, což je už dlouhých třicet let.

Jaké role jste hrál?
Hrál jsem v historickém velkofilmu Juraje Jakubiska Bathory o vzkříšení čachtické legendy. Hrál jsem hradní stráž na hradě Čachtice (natáčelo se v roce 2006 na hradě Buchlově). Čachtický hrad jsem také osobně navštívil, abych se více vcítil do role. Při natáčení na Buchlově zrovna natáčela i představitelka hlavní role Anna Frielová a také Karel Roden a Franco Nero. Ve dvou obrazech se potom ve filmu i objevím. Letos v červenci jsem tři dny natáčel v Brně film v japonské produkci, který ale bohužel do naší distribuce s největší pravděpodobností nepůjde. Tam jsem hrál návštěvníka Mahenova divadla. Jednu z vedlejších rolí tam má i Lubomír Lipský a Naďa Konvalinková. V roce 1996 jsem spolu s Radimem Dlapou režíroval a zároveň si i zahrál jednu z hlavních rolí v amatérském filmu „Třicet případů majora Zemana, díl 31., Smrt invalidního důchodce“. Tento film jsme natáčeli dva roky, mimo jiné v Uherském Hradišti, Osvětimanech a okolí. Ve vedlejších rolích se tam představili i naši bratranci z Osvětiman – Aleš a Lukáš.

A v divadle?
Co se týče divadelního spolku Ski Vésky, naší nejhranější hrou je v současnosti Postel pro anděla. Připravujeme i silvestrovské, trošku odlehčené představení. Ve hře Postel pro anděla jsem ztvárnil roli Vítka Pytláka, nápadníka dcery hlavního hrdiny. V této roli alternuji s jedním kolegou. Pokud nehraji Vítka, mám roli kukačky, která v různých částech hry vstupuje humorně do děje, a navíc pořád, jak se říká lidově, chlastá. Takže buď hraji Vítka, nebo opilou kukačku. Nyní začínáme studovat hru Zlomatka od italského dramatika Maria Geraldi. Jako další připravujeme komedii Hostinec U kamenného stolu podle stejnojmenného románu Karla Poláčka.

Jak jste se dostal ke Ski Vésky?
Čirou náhodou. Režisérka Hanka Nemravová založila nový ochotnický divadelní spolek a jednou ze zakládajících členek byla i Jana Hoferková, teta mé přítelkyně. Jelikož věděla, že se o tuto oblast zajímám, tak nás o tom informovala. Na druhou schůzku jsme už s Katkou přišli oba. A od té doby v souboru působím.

Co se vám na hraní v tomto souboru líbí?
Líbí se mi, že jsme dobrá parta, která se kromě divadla společně věnuje i jiným činnostem. Loni jsme dělali Mikuláše a čerty ve Zlechově pro sdružení rodičů a přátel školy, letos v létě jsme sjížděli společně Vltavu, na září jsme připravili turnaj ve stolním tenise, na říjen turistický pochod v Mutěnicích spojený s ochutnávkou burčáku. Prostě pořád se něco děje. Navíc moje role v divadle je premiérou. V ní padám ze stolu, shazují mě z pódia, běhám jen v trenýrkách a ve scénáři mám líbací scénu. A jelikož obě mé divadelní partnerky Dianky jsou pěkné holky, tak co víc si přát.

Vaši příbuzní se jistě nechali také ovlivnit…
Z rodiny hraje v současné době divadlo jen manželka mého bratrance Bára, a to v ochotnickém souboru v Osvětimanech. Několikrát jsem byl na jejich představení a líbilo se mi. Velkým ochotníkem byl můj dědeček z matčiny strany Miloslav Širůčka - bývalý školník v Osvětimanech. Jako školačka hrála divadlo i moje maminka a její sestry. Divadlo hrál i můj otec, který při Spolku přátel pro povznesení sportu zkoušel hru Jiřího Říhy Každý zralý pro kriminál. Premiéra v roce 1970 se již bohužel neuskutečnila. V té době vznikla i scénka Slepý houslista Timur, kterou s velkým úspěchem předváděli na různých kulturních akcích členové zmíněného spolku.

Kolik času divadlu věnujete a jak často Ski Vésky zkouší?
Divadlu věnuji tak tři hodiny týdně – každé pondělí máme v kulturním domě ve Véskách zkoušku. Pak se také připravuji doma, když studuji roli. Plus představení, které i s přípravou zabere více jak pět hodin. Na zkoušce může každý předložit svůj návrh do diskuse. Přestože je naše paní režisérka tolerantní, má přeci jen největší zkušenosti, a tak konečné slovo raději necháváme na ní.

Věřím, že role v Bathory nebyla vaší labutí písní ve filmu. Mýlím se?
Jsem evidovaný v jedné filmové agentuře v Brně. V současné době žádné velké plány nemám, plně se věnuji studiu nové hry u nás v divadle.

A vaše herecké vzory?
Žádný vzor nemám. Co se týče našeho souboru, obdivuji umění Petra Trachtulce, představitele hlavní role Ludvíka Myslivečka, tedy mého nastávajícího tchána. Opravdu hraje velmi dobře, musel se naučit nejvíce textu a jako jediný nemá alternaci. Úspěch představení tedy velmi záleží na něm. Chci také poděkovat naší paní režisérce za trpělivost, kterou s námi má, neboť pro většinu z nás je to první setkání s divadlem z pozice herce.