„Ve většině krajů, v nichž se starostové a nezávislí na podzim zúčastnili voleb, získali mandáty. Proto jsme se rozhodli spojit síly,“ uvedl Gazdík. Hnutí s názvem Starostové a nezávislí, jehož ustavující sněm se uskuteční 19. února v Praze, chce oslovit zklamané voliče zavedených parlamentních stran, především lidovců a zelených.

Prvním testem podpory pro Starosty a nezávislé budou červnové volby do Evropského parlamentu. Těch se ovšem starosta Suché Loze nezúčastní. „Chci se soustředit na práci v obci,“ vysvětlil Gazdík, proč neusiluje o post europoslance.

Lídrem kandidátky pro evropské volby bude pražský senátor a známý antikomunista Jaromír Štětina. „Naší snahou je nominovat především odborníky a senátor Štětina je specialistou na oblast východní Evropy a bývalého Sovětského svazu,“ zdůvodnil jeho nominaci Gazdík. Právě vytvoření jednotného vztahu Evropské unie k Rusku považují představitelé nového hnutí za jedno z klíčových témat.

Jména dalších kandidátů sucholozský starosta uvést nechtěl. „Bylo by to předčasné,“ poznamenal. Jisté je, že o křeslo v Evropském parlamentu nebude usilovat ani další představitelka nové formace – senátorka Jana Juřenčáková. „Mám před sebou ještě čtyři roky senátorského mandátu, proto se evropských voleb nezúčastním,“ vysvětlila bývalá rokytnická starostka, která v horní komoře českého parlamentu zastupuje Uherskobrodsko a část Zlínska.

Podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity v Brně obecně platí, že voliči mají v evropských volbách větší chuť riskovat než ve volbách do Poslanecké sněmovny. „Jsou více ochotní dát hlas méně známé či méně zavedené formaci,“ poznamenal politolog.

Současně však dodal, že nynější společenská atmosféra hovoří spíše v neprospěch podobných protestně laděných uskupení. „Jak naznačují poslední krajské volby, řada voličů sice masivně volí protestně, ale preferuje spíše stávající opozici, tedy sociální demokracii,“ podotkl Kopeček.

Kandidátka Starostů a nezávislých by podle něj pro úspěch potřebovala nějaký další výrazný apel. „Spojení regionalismu s antikomunismem, se kterým zřejmě bude operovat, sice může fungovat. Nejsem si ale jistý, jestli to na překročení hranice pěti procent obdržených hlasů bude stačit,“ míní brněnský politolog s tím, že komunální politici – včetně Štětiny – disponují poměrně omezeným okruhem příznivců.