Jde o významnou změnu například pro Státní okresní archiv, který v jeho prostorách už léta sídlí. „Archiv v těchto prostorách pod nejrůznějšími názvy fungoval prakticky od 50. let minulého století, kdy byl zestátněn církevní majetek. Našeho provozu se však tato změna prozatím nijak výrazně nedotkne, sídlo totiž měnit nebudeme. Pouze přecházíme z postavení vlastníka budovy do pozice nájemníka, sami tedy budeme zajišťovat pouze běžný provoz, větší opravy přecházejí na vlastníka objektu," popsal současnou situaci ředitel Státního okresního archívu v Uherském Hradišti Lukáš Čoupek. Státní okresní archiv totiž využil zákonné možnosti a rozhodl se ve stávajících prostorách setrvat ještě následujících 10 let.

„Na základě toho byla uzavřena nájemní smlouva, které rovněž předcházel posudek znalce. Jediné prostory, které archiv nebude využívat jsou klášterní sklepy. Pro ty budeme hledat nějaké jiné využití, nejlépe také formou pronájmu. Ovšem to asi nebude jednoduché vzhledem k nebezpečí záplav," uvedl pro Slovácký deník provinciál františkánů Jeroným Jurka. Samotní františkáni, které v současnosti v Hradišti zastupují čtyři řeholníci, podle jeho slov využívají pro bohoslužby především klášterní kostel. „To byl také jeden z hlavních důvodů, proč jsme se nakonec o klášter rozhodli požádat. Tvoří totiž s kostelem jeden objekt, který není možné nějak rozumně oddělit. Mají například i společnou střechu," vysvětlil Jeroným Jurka. Na rozhodnutí, jak upraví svůj budoucí vzájemný vztah, mají tak zástupci obou zmíněných stran nyní ještě dlouhých deset let.

Církevní restituce se však dotýkají daleko většího počtu lokalit, a to i v samotném Uherském Hradišti. „Samotné město nevlastní žádné objekty na pozemcích, dotčených církevními restitucemi. Nicméně například jeden veřejný prostor, který je v současnosti v majetku státu a který je dotčen církevními restitucemi, bychom rádi získali do našeho vlastnictví. Je to plocha za panelovým domem ve Františkánské ulici, kterou momentálně tvoří parkoviště a chodníky. Právě skrze tyto stavby se o tento krok budeme snažit," sdělil starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha.

Přehled majetku navráceného katolické církvi eviduje Arcibiskupství olomoucké. V jeho statistikách ovšem nejsou zahrnuty například právě řády, které působí jako samostatné jednotky. „Do těchto dnů bylo Arcibiskupství olomouckému a jeho farnostem v okrese Uherské hradiště navráceno přes jeden tisíc hektarů pozemků. Z nich 90 procent tvoří lesy v okolí Velehradu, Jankovic, Košíků a Halenkovic," nastínil aktuální čísla vedoucí odboru správy majetku a církevních restitucí Arcibiskupství olomouckého Václav Tichý. Větší množství zemědělských pozemků v řádu desítek hektarů bylo podle jeho slov církvi navráceno rovněž v okolí Velehradu, ale také v Polešovicích, Boršicích a Hluku. A restituce se nevyhýbají ani stavbám.

„V případě budov se většinou jedná o současné nebo bývalé hájenky, anebo o jejich příslušenství, jako jsou různé stodoly a stáje. Ze zajímavých objektů rozhodně stojí za zmínku například navrácení části bývalého klášterního statku na Velehradě, dnešního domu sv. Cyrila a Metoděje, kde v současné době sídlí informační centrum, cukrárna a kde se konají stálé výstavní prostory ve Špidlíkově sálu," uvedl jeden z příkladů Václav Tichý. V celém Zlínském kraji bylo podle jeho slov do současnosti církvi navráceno zhruba dvě třetiny požadovaného majetku, což představuje asi deset tisíc hektarů.