I když zatím neplavkyně, mezi závodníky se neztratila ani šestiletá Maruška Rohanová z dětského domova v Uherském Ostrohu. „Dala jsem si na sebe pás a bylo to,“ vysvětluje drobná dívenka, „a vůbec jsem se nebála.“ „A hlavně vyhrála,“ doplňuje ji pyšně ředitelka dětského domova Jana Frühaufová. „A já jsem plaval prsa a umístil jsem se na druhém místě, což jsem vůbec nečekal,“ spěchá se pochlubit další svěřenec ředitelky Frühaufové, patnáctiletý Pavel Lukáš. „Chodím i do kroužku plavání a to mě moc baví.“

„Naše děcka vodu milují,“ potvrzuje jeho slova Jana Frühaufová.

„Bohužel jsme je sem, do aquacentra, mohli vzít zatím jen dvakrát, a to jenom díky sponzorům, kteří nám plavání zaplatili. A tak kdyby se našli další, děcka budou nadšené,“ vyzývá štědré mecenáše Frühaufová.

Ti nejúspěšnější dostali kromě medailí ve tvaru štiky, diplomů a drobných upomínkových předmětů skvělý dárek od vedení aquacentra – možnost vyblbnout se na tobogánech. „To bylo úplně nejlepší!“ hlásí nadšeně Maruška. A s plaváním má velké plány.

„Až půjdu na závody příští rok, budu už umět plavat a zase vyhraju,“ pokyvuje hlavou a její ředitelka se usmívá. „O Marušku nemám strach, je to dravec a vody se nebojí. Kdoví, kdyby měla možnost trénovat, třeba by z ní jednou byla úspěšná závodnice,“ uzavírá ředitelka a odvádí unavené, ale šťastné děti do šaten. (petk)

PETRA KUČEROVÁ