Nejmasovější záležitostí je už po řadu let Festival masopustních tradic ve Strání, který se letos koná už po čtyřiadvacáté. Letos začali v obci na úpatí Bílých Karpat slavit už ve čtvrtek a poslední akcí se stane až úterní pochovávání basy. Nejočekávanějším dnem je však tradičně sobota, kdy se koná samotná fašanková obchůzka. Hodinu po poledni pak na náměstí u Zámečku soubory předvádějí svá vystoupení. Všichni musí absolvovat povinnou zastávku u památkového domku Štrbákovec. Tady místní nabízí pochutiny jako je chleba s cibulí či straňanská slivovice.

„Máme připraveno patnáct litrů obecní slivovice, ale to je jen kapka. Tady u nás o slivovici skutečně není nouze,“ pochlubil se tekutými zásobami starosta obce Ondřej Benešík, když naléval slovenským tanečnicím.

U zrodu festivalu ve Strání stál i etnograf a ředitel muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě Pavel Popelka.

„Sice jsem založení festivalu inicioval, ale vše je vlastně naroubováno na starou tradici mečového tance, který je straňanským unikátem. Tančí se zde v nejbohatší choreografické podobě a kontinuálně. Všechno, co vidíte na Kyjovsku a Slovácku a nazývají to mečovým tancem, je jistý odvar právě straňanského tance,“ uvedl etnograf.

V programu festivalu však mimo tradiční fašankové obchůzky nechyběla ani výstava fotografií Pavla Popelky, unikátní pořad Než vyroste hanzlér, beseda u cimbálu, fašanková zábava a vystoupení řady hostů. Přijeli tanečníci ze souboru Mladost za Banské Bystrice, Podjavořičan z Telče, Sboreček žen z Lipova, horňácká cimbálová muzika Jožky Staši, folklorní soubor Javorina. Den otevřených dveří uspořádaly i sklárny v Květné a nechybělo ani odhalení dřevěné sochy fašančára.

Kde se dále slavil fašank? Podívejte se

FOTO: Výstřel z děla zahájil fašank v Kunovicích

FOTO: Jak si užívají fašank v Dolním Němčí?

Na fašank ve Vlčnově dorazil i Gagarin

Gagarin ve Vlčnově představil svoji raketu. V duchu padesátiletého výročí dobytí vesmíru Jurijem Gagarinem se v soboru 5. března nesla fašanková obchůzka ve Vlčnově. Obyvatelé obce králů se tak mimo jiné bavili pohledem na alegorický vůz s legendární sovětskou raketou Vostok, čnící k nebi. Jejím duchovním i reálným otcem se stal Jaroslav Kužela. Atrapu kosmické lodi se mu podařilo vytvořit během několika týdnů za pomoci týmu kamarádů. Kužela sobotní jízdu na valníku absolvoval ve skafandru a se sovětskou vlajkou v ruce. Fašank tam už po patnácté organizovalo občanské sdružení Žlutý baret.

Suchá Loz a fašank?

Fašank?

Fašank má nejenom mírně odlišnou podobu, ale také se v různých lokalitách rozdílně pojmenovává. Mezi nejznámější označení tohoto období patří fašaňk, fašanek, ostatky, končiny, chodění po škarkách či masopust.
„Tato doba patřila vždy k nejodvázanějším a nejveselejším v roce, neboť se blížilo čtyřicetidenní období půstu. Ten se týkal nejen jídla, masa a pití, ale často i kouření, či konání svateb. Názvy jsou lokální, ale etymologicky je z nich zřejmé, z čeho vycházejí. Ostatky, končiny pochází z času ukončení hojnosti před nastávajícím půstem, chození po škarkách i škárkách, po babkování je z maskování se pomocí škarek, škrabošek, masek, návštěvy u babek – hospodyněk,“ vysvětlila etnografka uherskohradišťská Slováckého muzea Romana Habartová.

MARTIN NEVYJEL

PETRA KUČEROVÁ