„Stalo se tak v rámci mezinárodní vědecké konference Etymologické symposion Brno 2014, kterou jednou za tři roky pořádá etymologické oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd v Brně," uvedla jeho vedoucí a spoluorganizátorka konference Helena Karlíková.

Konference je podle jejích slov vysoce odbornou záležitostí. Přednášky pojednávají o teoretických i praktických aspektech diachronních lingvistických bádání (změny a vývojové tendence jevu v průběhu času – pozn. aut.) ilustrovaných na materiálech staroslověnštiny v kontextu slovanském, indoevropském i obecně jazykovědném.

„Protože letošní konference je tematicky zaměřena na staroslověnštinu v jejích různých perspektivách, tak jsme se dnes vydali do míst, která se staroslověnštinou nějakým způsobem souvisejí. Tedy do Památníku Velké Moravy ve Starém Městě a do Archeoskanzenu Modrá," informovala doktorka Karlíková.

Jazykovědci ze Srbska, Chorvatska, Makedonie, Slovinska, Ruska, Běloruska, Polska, Česka, Rumunska, Německa a Rakouska se podle archeologa Luďka Galušky z Moravského zemského muzea živě zajímali o praslovanštinu, což byl společný jazyk Slovanů.

„Zajímali se také o jejich historii, o písemné památky, které jsou ve velkoplošném podání prezentovány na stěnách Památníku, i o obecné velkomoravské reálie," referoval Luděk Galuška.

V Archeoskanzenu Modrá, který je podle něj z hlediska vzdělávacího jedním z nejúspěšnějších projektů posledního desetiletí, mohli vidět díky členům občanského sdružení Velkomoravané, jak se žilo na Velké Moravě. Velké pozornosti slavistů se těšila návštěva Metodějovy školy písemnictví, kde si do voskových tabulek zkoušeli psát hlaholici. V opevněném hradisku si mohli zastřílet z luku, nasoukat se do brnění nebo ochutnat žitné placky.

„Výklad docenta Galušky byl v Památníku Velké Moravy i ve skanzenu Modrá velice zajímavý a opravdu perfektní," nešetřila slovy chvály v brilantní češtině Christina Dejková z Akademii věd v Sofii. Češtinu se naučila před dvaceti lety a vyučuje ji na jedné sofijské univerzitě.

„Já učím češtinu v Bukurešti," připojila se Sorin Paliga. „Jako pedagogický materiál nám při její výuce chybí krátkometrážní filmy v českém jazyce nebo alespoň s českými titulky. Studenti by chtěli mít při promítání snímků kontakt s českým jazykem," neodpustil si podnětnou připomínku rumunský kantor.