Původní odhady hovořily o nákladech na stavbu centrálního objektu pohybujících se mezi 500 a 600 miliony korun. Jak to, že nakonec budou značně nižší?

Stavbu jsme vysoutěžili 308 milionů korun. Konkurzu se zúčastnilo osmnáct firem a osm z nich se vlezlo pod 350milionovou hranici, tedy 60 procent ceny. Zřejmě proto, že doba je zlá a práce ve stavebnictví málo to i firmě, která se s touto cenou přihlásila, vychází, aniž by redukovala položky obsažené v projektu.

Už dříve jste předestřel, že tuto částku budete schopni splácet díky zlevnění provozu, které samotná centralizace zdravotní péče přinese. Bude to opravdu stačit?

To je trošku zjednodušený pohled. My bychom ty staré budovy stejně museli nějak udržovat a opravovat. Vždyť chirurgie byla postavena v roce 1923, to samé již zbouraná gynekologie. Náklady na chod těchto budov by byly velmi vysoké. Samozřejmě provoz nemocnice zlevní také to, že všechno bude na jednom místě. Odpadne převážení pacientů mezi odděleními i vedení energií do velkého množství budov. V současnosti náš areál měří na nejdelší přímce 1800 metrů a operační sály jsou v něm rozesety na několika místech. To všechno stojí peníze.

Někteří vaši zaměstnanci se obávají, že investice do centrálního objektu na ně dolehne v podobě snižování stavů nebo mezd…

Množství personálu je dáno vyhláškou o minimálním personálním obsazení jednotlivých oddělení a my pod tyto počty nemůžeme jít. Ukazuje se také, že byť snížíme počet lůžek při zachování stejného objemu péče, stejně budeme muset počet zaměstnanců zachovat. Ti by své povinnosti nestačili plnit. Co se týče mezd, předpokládám, že centrální provoz nezpůsobí pokles mezd, spíše naopak.

Budova měla začít růst v lednu či únoru, místo toho to bude až na přelomu srpna a září. Čím to?

Způsobila to výběrová řízení, nemohli jsme tyto lhůty nijak krátit. Jestliže se první ideje centrálního objektu zrodily před pětasedmdesáti lety, toto několikaměsíční zpoždění už nějak přežijeme.

Kdy bude hotovo?

Za sto týdnů od zahájení na přelomu letošního srpna a září. Budova bude mít rozlohu přibližně fotbalového hřiště. Jednu polovinu obsadí veškeré chirurgické ambulance – chirurgie, traumatologie, ortopedie, ušní, krční, oční a urologie. V přízemí druhé poloviny se bude nacházet lékárna, nad ní zobrazovací metody jako CT, rentgen a sonograf. Dále šest centrálních operačních sálů, jednotka intenzivní péče chirurgických oborů, ARO, hotel a lůžková část – sto dvacet maximálně dvoulůžkových pokojů s příslušenstvím.

Některá oddělení nyní údajně pracují tak trochu v provizoriu a čeká se, až bude pavilon dostavěný.

Záleží na tom, co považujeme za provizorium. To, co jsme zdědili ze socialismu jako nejvyšší pokrok, dnes nazýváme jinak. Na druhou stranu, jestliže víme, že za dva roky půjdeme do nového, nebudeme kupovat nový rentgen, ale ten stávající ještě na toto období nějak pospravujeme.

Zastupitelstvo Zlínského kraje přednedávnem rozhodli o mimořádné desetimilionové finanční injekci všem okresním nemocnicím, tedy i té hradišťské. Bude to vaše první vlaštovka do splátkového kalendáře?

Peníze jsou určené k tomu, abychom stáhli stav závazků a pohledávek a zlepšili tak jeden z ekonomických ukazatelů. Roční rozpočet Uherskohradišťské nemocnice se pohybuje kolem jedné miliardy, nová budova nás má i s vybavením stát ke čtyřem stovkám milionů. Deset milionů je tedy částkou vskutku symbolickou.

VIZITKA

Ředitel Uherskohradišťské nemocnice MUDr. Antonín Karásek se narodil 26. 5. 1955 v hradišťské porodnici. Vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Bydlí v Uherském Brodě, je ženatý, má dvě děti. Ve funkci ředitele působí sedm let.