„Zarážání hory vždy probíhalo mezi svátky svatého Vavřince a svátku Nanebevzetí Panny Marie. Právě v této době dozrávaly hrozny, a protože lidé dříve neuměli číst a psát, tak se prováděl obřad zarážání hory. Na nejvyšším místě vinohradu, kterému se říkalo hora, se vztyčil borový kmen," popsal akt jeden z hlavních organizátorů akce Vít Soják.

Doplnil, že borový kůl se zdobil různými symboly a pak se vztyčil a zarazil se dvanácti kůly do země.

„Ty kůly symbolizovaly dvanáct měsíců v roce. Když pak šel člověk okolo a viděl, že ve vinohradě je vztyčený borový kmen, věděl, že je hora zaražená a do vinohradu nesmí. Tenkrát se nesmělo hrozno trhat a za krádeže byly přísné tresty," přiblížil dávnou tradici vinařů Vít Soják.

Ten se v sobotu již podesáté při příležitosti znovuobnovené tradice ujal slova a prováděl připraveným programem.

„Celé to je zásluhou a v režii pana Sojáka, každý rok je jiný a nechybí při programu ani improvizace," přiblížila program, který zarážání hory doprovází za polešovické Drmolice Marie Ingrová.

Jak v připraveném pásmu ženského sboru Drmolice z Polešovic zaznělo, chlap má tolik vinohradů, kolik manželka stihne obdělat. Vystoupením všechny přítomné u sklenky lahodného vína doprovázel i mužský pěvecký sbor Štabarc z Tečovic.

„Letos jsme tady poprvé, do Polešovic jsme se přestěhovali z Ostravy, jsme moc rádi, že jsme tady, moc se nám tu líbí," svěřili se na akci manželé Michnovi. Nejen s akcí, ale i s úrodou byli spokojeni i místní vinaři.

„Něco tam bude, něco pomrzlo, něco sebraly plísně, ale jak říkáme, něco tam bude. Doufáme, že to bude aspoň tak, jako loni," hodnotili mladí vinaři Radek Plevák a Petr Soják.