V sobotu 28. října a o den později si ti žijící na hřbitovech ve Zlechově a v Buchlovicích „v kamenných zahradách s číslem posledním“, ale také při Dušičkových koncertech si připomenuli s malým předstihem Památku zesnulých.

Při dušičkových pobožnostech na zmíněných hřbitovech vládla zvláštní atmosféra, která přiměla ty žijící lidi k zamyšlení nad křehkostí hranice, která odděluje život od smrti a ke vzpomínkám na ty, kteří ji už překročili.

O poslední říjnové neděli předcházelo na buchlovickém hřbitově, již pátému ročníku Dušičkového koncertu, krátké nábožné shromáždění, při němž P. Rudolf Chmelař obešel hřbitov a svěcenou vodou požehnal hrobům zesnulých. Při pobožnosti zazněly hřbitovem modlitby za duše zemřelých.

Krátce před šestnáctou hodinou začal v kapli sv. Alžběty na buchlovickém hřbitově Dušičkový koncert v podání dvacetičlenného Farního sboru při kostele sv. Martina v Buchlovicích a Buchlovské scholy.

Z Bunče na Velehrad po Cyrilometodějské stezce se společně vydali biskup, hejtman, krajští radní i několik starostů
Po Cyrilometodějské stezce se vydali biskup, hejtman, radní i několik starostů

Dušičkový koncert provázela tematickým slovem Petra Kropáčová. Sbormistryní obou účinkujících hudebních těles, autorkou hudebních úprav a výběrem hudebních skladeb byla starostka Buchlovic Pavla Večeřová.

V průběhu koncertu zazněla píseň Všetko pod slnkom má svoj čas, která se zpívá při Dnech lidí dobré vůle na Velehradě. Dále pak rozeznělo kapli Largo - Veliký Bože náš od Antonína Dvořáka, Píseň sv. Františka: Přijď, Světlo mé, Albinoni: Adagio – sólo pro violu v podání Jana Večeři a za doprovodu hosta koncertu Stanislava Halody píseň od Jaromíra Nohavici Kříž svůj neseme, Pacem in terris prosba za mír, ale i Modlitba od Ulrychovců na text Jana Skácela. 

„Sólových partů se ujali členové Buchlovské scholy. Kromě klasického hudebního doprovodu zaznělo i ukulele, klarinet či saxofon. Varhanní doprovod již tradičně obstaral Stanislav Haloda, varhaníka v několika slováckých kostelech,“ informovala Petra Kropáčová.

„Byl jsem mile potěšen tím, že si lidé z Buchlovic a Zlechova našli na sklonku října čas, aby si na jejich hřbitovech přišli nejen o Dušičkových koncertech zavzpomínat na své blízké zesnulé. Někdo sdílel svůj příběh na koncertu s ostatními, jiný zase při něm zavzpomínal sám ve svých myšlenkách. Někdo měl po pobožnosti na hřbitově radost ze setkání s přáteli,“ planul nadšením po Dušičkových koncertech buchlovický farář P. Rudolf Chmelař.

Poděkoval za nádherné melodie, které zazněly v obou svatostáncích v podání farního sboru a scholy Buchlovice, ale i několik básní, které zazněly v průvodním slově koncertu Petry Kropáčové.

„Návštěvníkům koncertu jsme prostřednictvím hudby a zpěvu nabídli možnost zavzpomínat si na ty, kteří nás navždy opustili,“ svěřila se s bezprostředním pocitem z koncertu Petra Kropáčová.

Po koncertu zamířili jeho návštěvníci mezi pomníky, kde odpočívají jejich nejbližší. Tam panovaly tiché vzpomínky. Říká se, že smrt je jediná jistota, kterou na zemi máme. Než si pro nás přijde, žijme tak, aby na nás lidé mohli v dobrém vzpomínat. A nejen o Dušičkách.