Kardinál Duka poutníkům připomněl důležitost místa, kde se nacházejí. „Zde na Velehradě se v minulém století několikrát rozhodovalo o našem bytí a nebytí. Zde jsme se naučili, co znamená pravda, co znamená falešná propaganda, či lákavé sliby. Zde jsme se naučili komu věřit a koho odmítnout," uvedl ve svém kázání Duka. Vyzdvihl také význam samotné pravdy, kterou člověk nevlastní, ale hledá a která je mu na konci darována. „Odmítáme však hlasatele, kteří mají každý svou pravdu, kteří hlásají, že pravda vlastně neexistuje a v okamžiku, kdy vy se ozvete, tak jsou to jen oni, kdo má pravdu a začnou vás častovat nadávkami a všemi způsoby se pokouší vás umlčet," pronesl kardinál.
Ve svém kázání připomněl také významné historické milníky spjaté s křesťanstvím a osobnostmi slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Poukázal v této souvislosti na důležitou roli křtu Bořivoje a svaté Ludmily na Velké Moravě. „Právě tento křest se stává podstatou státnosti, která přešla po zániku Velké Moravy do Prahy, jak píše pražský biskup Daniel I., když žádá královskou korunu pro knížete Vladislava. Podobné argumenty použil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, když žádá císařskou korunu pro krále Přemysla Otakara II.," připomněl kardinál.
Poukázal přitom na to, že slovo křest vychází z latinského crux – kříž, na kterém se setkává Bůh s člověkem, naše lidství skrze Ježíše Krista, který sestoupil z nebe a vystupuje vzhůru k nebi. „Horizontální směr zleva doprava nás učí pravé lásce a přátelství k druhému člověku. To nás naučil Ježíš Kristus, který dává svůj život za nás za všechny. To jsou principy, na kterých stojí naše civilizace, naše lidská důstojnost a rovnost. Ne závist a nenávist, pohrdání a nadřazenost. Naopak zde jsou kořeny naší humanity a demokracie," uzavřel Duka.
