Ruku v ruce také roste počet lidí, kteří vyhledávají pomoc v takzvaných kontaktních centrech (zkráceně K centrech). Zájem o jejich služby v posledních letech vzrostl.

Například ve Zlíně stoupl počet klientů od roku 2006 do roku 2009 o více než dvě stě. To se dramaticky projevuje i na množství vydaných injekčních jehel, jejichž výměna patří mezi jednu z aktivit K center. Jenom za rok 2009 vydali například ve Zlíně přes dvacet devět tisíc injekčních stříkaček. Před třemi lety to přitom byly pouze necelé čtyři tisíce.

V Kroměříži minulý rok vyměnili pracovníci centra dokonce 45 tisíc jehel. Proč tolik injekcí? „Nejužívanější droga je totiž pervitin. Užívá ji asi devadesát pět procent závislých,“ vysvětluje sociální pracovník kroměřížského K centra Radovan Klabal s tím, že právě drogu lidově zvanou perník si většina z nich aplikuje nitrožilně. Právě výměnou jehel podle pracovníků K centra dochází i ke snižování rizika přenosu chorob na veřejnost. Čistou jehlu totiž narkoman získá výměnou za použitou.

Pro Kroměříž je však specifický ještě jiný typ drogy než pervitin – opium. „Výtažek z nezralých makovic je nejoblíbenější u lidí přibližně mezi pětadvaceti a třiceti lety,“ přiblížil.

Drogy jsou vůbec užívány různými věkovými kategoriemi. Nejmladšímu klientovi kontaktního centra v Kroměříži bylo v loňském roce asi šestnáct let, nejstaršímu zase čtyřicet pět. Postarší narkomani nejsou ničím neobvyklým. „Objevují se i případy, kdy lidé s drogami začnou po třicítce. Důvodem mohou být partnerské problémy či ztráta zaměstnání,“ přiblížil Klabal.

Že se průměrný věk zvedá, potvrdil také vedoucí K centra ve Vsetíně Jakub Olšák. Podle něj vychází na osmadvacet let. Nejmladšímu uživateli drog tam bylo patnáct let, nejstaršímu opět přes čtyřicet. Služeb tamního centra využije ročně i s terénními programy přibližně 340 osob.

„Pro radu si však přijdou například i rodiče či partneři závislých,“ doplnil Olšák s tím, že loni jich do centra přišlo na konzultaci padesát čtyři. Mezi nejčastěji užívané ilegální drogy na Vsetínsku patří marihuana. „Z tvrdých drog je to taky pervitin. Právě s jeho uživateli nejvíc pracujeme,“ doplnil Olšák.

V uherskohradišťském centru pracovali v roce 2010 s 276 uživateli nelegálních návykových látek. Pracovnice tamního K centra Zuzana Guryčová však zdůrazňuje, že zdaleka ne každý uživatel je registrovaný v jejich zařízení. Služeb tam naopak loni využilo také třiadvacet rodičů.

„Často se na nás obrátí partneři či rodiče ve chvíli, když zjistí, že jejich blízký užívá drogy. Pomáháme jim zorientovat se v situaci, zvládnout prvotní šok či krizi,“ přiblížila pracovnice centra Zuzana Guryčová.

Přínos všech streetworkerů podle ní spočívá hlavně ve smysluplné práci se závislými. „Pokud se podaří změnit životní styl klientů k lepšímu, je to velké pozitivum pro celou společnost,“ míní Guryčová.

A kdy může streetworker slavit úspěch? Podle Guryčové například v případě, kdy se klienti rozhodnou svou závislost léčit nebo si najdou zaměstnání. „O změně s nimi mluvíme, motivujeme je. Rozhodnutí je však nakonec vždy pouze na nich,“ uzavřela.