Dvaatřicátý ročník Drakiády uspořádalo o posledním říjnovém odpoledni na kopci mezi Velehradem a Modrou, jemuž vévodí historický kamenný kříž a košatá lípa, Skautské středisko Modrá. Co vede pořadatele drakiád k pořádání dračích sletů?

„Chceme dostat kluky a holky od počítačů a televizorů. Je radost se podívat, jak děti a jejich rodiče běhají s draky po polích. Pohyb ještě žádnému neublížil,“ vysvětlil cíl akce Miroslav Kovářík, vůdce skautského střediska a starosta Modré.

Posmutněle dodal, že letos podzimnímu sletu draků nepřálo počasí. Jednou museli pořadatelé kvůli dešti a rozblácenému poli drakiádu odložit, o posledním říjnovém odpoledni zase nefoukal ten pravý dračí vítr, takže z řady draků se stali spíše „oráči“ než vzduchoplavci, kteří by vystoupali do závratné výšky, jako by chtěli „propíchnout“ nebe.

Obloha mezi Modrou a Velehradem se v neděli odpoledne přece jen proměnila v dračí rej. Pouze jeden papírový drak, kterého svým dětem vyrobil Antonín Oliva, rodák z Velehradu, žijící s rodinou na Modré, ale i ti igelitoví, se pyšnili roztodivnými názvy jako třeba Plameňák, Tučňák, Víla, Pinďa, Rozmazlený nelétavec, Modrásek, Lev, Alfréd, Delfín či Duha.