Dospělí si proto potřebují i přes mnohdy pokročilý věk doplnit znalosti. Zvyšovat vzdělanost pomáhá projekt ministerstva školství UNIV 2. Jeho snahou je proměnit střední odborné školy v centra celoživotního učení dospělých – a to prostřednictvím nejrůznějších kurzů, které mohou dospělí navštěvovat.

Ekonomická krize projekt zbrzdila

Ve Zlínském kraji došlo ke spuštění projektu v roce 2009 a účastní se ho zde 25 odborných škol. S jeho řešením se měla odborná veřejnost možnost seznámit na včerejší konferenci v Otrokovicích.

„Je to především vklad do budoucna a jedná se o jeden ze směrů, který by se mohl v České republice uplatnit. Není třeba zbytečně budovat zařízení na úřadech práce nebo v soukromých firmách, ale využít veřejného sektoru,“ říká o projektu krajský radní Josef Slovák s tím, že původním záměrem bylo vyplnit mezeru způsobenou úbytkem žáků právě vzděláváním dospělých. Okolnosti však podle něj projektu příliš nepřejí.

„Je tu například ekonomická krize. Školy některé projekty dělají spíše takříkajíc do šuplíku. Firmy totiž především zajímá, když školy nabízejí v rámci projektu vzdělání zdarma,“ podotkl. Pokud by podle něj došlo ke zpoplatnění, stát by měl říci, jak se bude financovat. Tedy zda vzdělání budou hradit úřady práce, stát nebo samotný zaměstnanec.

Největší zájem je o svářečské kurzy

Zatím tak podle něj řada škol školí například svářečské kurzy. O svářečské profese je totiž prý největší zájem. Jde totiž o těžkou práci, kterou i k vuli zdravotním rizikům lidé nedělají celý život.

„Firmy je ale potřebují stále, konstatuje. Příkladem fungujícího centra celoživotního učení je podle Slováka Střední průmyslová škola v Uherském Brodě. Ta je součástí areálu tamních Slováckých strojíren, které se školou spolupracují.

 „Vzniklo tam centrum s moderními technologiemi a jedná se o obrovské školící středisko. Časem bychom rádi, aby to tak fungovalo v každém větším městě,“ říká Slovák. Zároveň dodává, že v rámci UNIV 2 se ujala například i část cukrářského řemesla.

„Konkrétně na střední hotelové škole V uherském hradišti školili výrobu čokoládových výrobků. To mělo úspěch jak mezi nezaměstnanými tak pracujícími,“ podotkl s tím, že pochvalu si však zaslouží všechny školy, které se projektu účastní.

„Je za tím velký kus práce,“ uzavřel.

Ministerstvo školství navíc spouští i kampaň Rozšiřte si obzory, která má mezi lidmi vzbudit zájem o další vzdělávání.

Lidé často mívají lichou obavu, že nejsou dost vzdělaní, aby se mohli dále vzdělávat. Z našich studií vyšlo najevo, že se nejméně vzdělávají prve ti s nejnižším vzděláním a přitom se potřebují vzdělávat nejvíce,“ říká hlavní manažerka projektu UNIV 2 KRAJE Jana Bydžovská.

Ředitel Střední školy - COPT Kroměříž Miroslav Školoudík říká v rozhovoru pro Deník o zájemcích:

Nejvíce žádají svářečské kurzy

Otrokovice – Na projektu UNIV 2 KRAJE se podílí i Střední odborná škola – centrum odborné přípravy Kroměříž. Její ředitel Miroslav Školoudík říká, že zájem o vzdělávání je velký. Některé cenné znalosti by jinde zdarma totiž nezískali. Na včerejší konferenci v Otrokovicích zastupoval COPT. Vzdělávání dospělých se věnují i mimo projekt.

Jaké kurzy konkrétně u vás na škole nabízíte?

Jejich celá řada. Jsme technická škola tudíž přirozeně převažují do oblasti strojírenství.

O které z nich je největší zájem?

Máme i status svářečské školy takže nabízíme také kurzy svařování či periodické přezkušování. Tyto kurzy jsou nejčastěji požadované a navštěvované. Z ostatních je to obsluha strojů CNC. V minulosti jsme dělali kurzy výpočetní techniky a kurzy jazykové. Zájem dnes však opadl.

Čím to podle vás je?

Zřejmě je trh nasycený a potřeby firem se ubírají jiným směrem.

Za jak dlouho zájemce kurz absolvuje?

Jsou to kurzy na míru. Obsah a výstup konzultujeme se zákazníkem. Pokud firma vyžaduje větší znalosti v dané oblasti, připadají do úvahy tři měsíce až půl roku. Většinou, pokud je společnost perspektivní a má jasno ve své koncepci, vyžaduje delší dobu.

Můžete přiblížit i kurz v rámci projektu UNIV 2 kraje?

V současnosti pilotujeme kurz klimatizace a chlazení, tepelná čerpadla, který je výstupem UNIVU 2. Běží od konce srpna a končí k 1. prosinci. Zájem byl poměrně veliký. Nastoupilo 16 uchazečů z různých firem. Jsou to skutečně špičkové novinky v oblasti chlazení klimatizace, které by se zadarmo v kurzu málokde dozvěděli. Je totiž jako jediný placený z prostředků projektu UNIV 2.

Kdo je zpravidla zájemcem o další vzdělání?

Většina klientů pochází z doporučení úřadu práce. Tyto kurzy úřad financuje a dohlíží na to, jak jsou absolventi úspěšní. Bohužel, většinou je dokončí z patnácti pouze čtyři. Je to mimo jiné náročné. Kurzy nejsou určeny pouze jedné konkretní skupině zájemců. Může přijít třeba ten, který chce změnit profesi nebo například firma, která chce přeškolit vlastního zaměstnance.

V jaké věkové kategorii se dospělí studenti pohybují ?

Zařadil bych je do střední a vyšší kategorie, řekněme 40 a výše. Jsou i výjimky, kteří nedokončili učební obor, který chtějí dokončit třeba v sedmadvaceti letech.

Metodik projektu UNIV 2 KRAJE ve Zlínském kraji Pavel Vrba říká pro Deník:

Znalosti rychleji zastarávají

Cílem projektu je přeměna škol na centra celoživotního vzdělávání. Proč je podle vás důležité, aby se školy přeměnily?

Střední školy mají úbytek studentů. Většina má ale dobré vybavení a zázemí. Mají i kvalifikovaný sbor učitelů. To je potenciál, který by mohl sloužit pro další vzdělávání. Dalším důvodem je nízká úroveň vzdělání. Hospodářský vývoj je takový, že se požadavky na kvalifikovanou pracovní sílu mění rychleji než dříve. Lidé si pak musejí doplňovat zastarávající znalosti. Pro výuku dovedností řemeslného charakteru jsou střední odborné školy přímo předurčené, protože to učí a mají kvalifikované vyučující.

Na vzdělávání mají spolupracovat i firmy v regionu. Jsou už vytipované společnosti, které by si vzdělávali budoucí zaměstnance v tom, po čem je v regionu poptávka?

Samozřejmě tak to funguje. To je ten princip. Nabídka a poptávka se musí setkat. Mluvit však o vytipování firem je nepřesné. To bychom museli být na začátku, projekt však již funguje a kontakt škol s firmami je navázaný.

Které školy mají lepší podmínky?

Lepší podmínky mají školy, které mají klíčového partnera, tedy větší firmu. Ta je totiž méně postižena výkyvy na hospodářském trhu. V důsledku ekonomické recese si někteří spolupráci se školami nemohli či nechtěli dovolit. Firmy tedy jsou a mají zájem ale hospodářský vývoj to zřetelně ovlivňuje. Tento projekt napomáhá tomu, aby kontakty ze strany škol se zaměstnavateli byli účinnější.

Můžete některou konkrétně jmenovat?

Rád bych, ale nemohu. V projektu je dvacet pět škol a musel bych jmenovat minimálně pětadvacet firem, aby to bylo vyrovnané.

Jakou roli mají takzvaní sociální partneři?

Když školy v rámci projektu vytváří další programy vzdělávání, mimo jiné i pro firmy, jejich konečnou podobu usměrňují právě jejich sociální partneři. Ti připomínkují, zda programy odpovídají požadavkům praxe a případně je korigují, tak aby obsah kurzů dalšího vzdělávání odpovídalo potřebám firem.

O jaký typ vzdělání mají lidé největší zájem?

Polovinu programů, které se v tomto projektu vytváří, tvoří ty strojírenské a dále pak gastronomicky zaměřené. Pak jsou tu programy zaměřené na služby a řemesla a na řízení projektů. Nejvíce je tedy zájem právě o oblast strojírenskou a gastronomickou.