„Na cyrilometodějskou pouť jezdíme pravidelně každý rok. Dnes jsme zde navíc já i moje dvě sestry oblečené v horáckém kroji, který pro nás maminka nechala vyrobit," prozradila dvacetiletá Anežka Halásková s tím, že kromě jejích rodičů dorazilo na velehradskou poutní mši také pět ze šesti jejích sourozenců.

Dalším ze zhruba 23 tisíc poutníků, jenž v minulosti zavítal na Velehrad už několikrát byl rovněž filozof, překladatel, vysokoškolský pedagog, publicista a také bývalý politik Jan Sokol, který na Velehradě obdržel pamětní medaili. Získal ji jako výraz uznání mimo jiné za svou dlouhodobou publikační činnost. „Ocenění mě velmi potěšilo a překvapilo, nečekal jsem to. Pořád se mi zdá, že jsou tady lidé, kteří by si to zasloužili více než já," řekl Jan Sokol.

Poutní bohoslužbu sloužil olomoucký arcibiskup Jan Graubner a kázání pronesl kardinál Dominik Duka. Ten v něm připomněl také významné historické milníky spjaté s křesťanstvím a osobnostmi slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Poukázal v této souvislosti na důležitou roli křtu Bořivoje a svaté Ludmily na Velké Moravě.

„Právě tento křest se stává podstatou státnosti, která přešla po zániku Velké Moravy do Prahy, jak píše pražský biskup Daniel I., když žádá královskou korunu pro knížete Vladislava. Podobné argumenty použil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, když žádá císařskou korunu pro krále Přemysla Otakara II.," připomněl kardinál. Připomněl také, že na Velehradě se v minulém století rozhodovalo o našem bytí a nebytí. „Zde jsme se naučili co znamená pravda, co znamená falešná propaganda i lákavé sliby. Zde jsme se naučili komu věřit a koho odmítnout. Zde jsou kořeny naší humanity a demokracie," upozornil Dominik Duka.