Tak jako před 50 lety vítá i dnes příchozí ve vestibulu školy rozměrná vitráž od národního umělce Karla Svolinského, který byl otevření školy 25. srpna 1973 přítomen stejně tak, jako i tehdejší ministr školství Josef Havlín.

Stavba školního komplexu byla zahájena v roce 1971 a už o dva roky později došlo k jejímu slavnostnímu otevření. O rekordně krátkou dobu výstavby areálu se postaralo také to, že se Dolněmčané na vybudování své školské výkladní skříně podíleli stovkami zdarma odpracovaných brigádnických hodin.

Za socialistického režimu to bylo označováno jako Akce „Z“ (zdarma). Výstavba školy tehdy přišla na 22 milionů korun.

Neúčast při otevření omlouvala jen vážná nemoc

Kronika uvádí, že při slavnostním otevření chyběli jen vážně nemocní, nikdo si nenechal ujít tu významnou událost.

„V čele průvodu byla nesena státní vlajka, za ní se seřadila školní mládež s učiteli, dechová hudba i slavnostní hosté, jako ministr školství, ale i národní umělec Karel Svolinský, jehož dílo - skleněná vitráž stojí doposud v hlavním vestibulu školy,“ cituje z kroniky ředitel školy Milan Kvasnička.

Na svoji dobu nezvykle rozsáhlý a moderní areál Základní školy v Dolním Němčí nebyl sice ještě kompletně hotový, když v něm na prahu nového školního roku, 3. září 1973, přivítal jeho tehdejší ředitel Vlastimil Novák 542 žáků.

Školní obvod byl vytvořen z obcí Dolní Němčí, Horní Němčí, Slavkov a Boršice u Blatnice. V zahajovacím školním roce (1973/74) měla škola 19 tříd o 542 žácích, vyučovalo na ní 23 učitelů.

Počet žáků se průběžně zvyšoval, rekordních čísel škola dosáhla ve školním roce 1989/90, dnes téměř neuvěřitelné číslo 611 žáků ve 22 třídách (a navíc při 8 ročnících, 9. třídy nebyly), kdy vyučovalo 26 učitelů. Také počty žáků ve třídách byly v minulosti ve srovnání s dnešním stavem vyšší, koncem 70. let nebylo výjimkou 38 dětí v jedné třídě.

K 1. září roku 1973 byl uveden do provozu pavilon pro mimoškolní výchovu a k 1. lednu 1974 byl zprovozněn plavecký bazén, jehož budovu nechal stavět jako první ze všech tehdejší předseda Místního Národního Výboru v Dolním Němčí Antonín Zimčík.

V roce 1996 škola podala žádost o zřízení základní umělecké školy. V prosinci téhož roku bylo žádosti vyhověno a ZUŠ zařazena do sítě škol. Po splnění dalších náležitostí bylo k 18. únoru 1997 schváleno zahájení výuky od 1. září 1997.

„Když tu školu otevírali, nastupoval jsem do sedmé třídy. Tři roky jsem tam absolvoval. Nesrovnatelné, tehdy nová škola se dvěma tělocvičnami a bazénem. Neskutečná frajeřina celého Dolněmčí. Všeobecně to byla v době otevření škola na nejvyšší úrovni v naší republice,“ tvrdí starosta František Hajdůch.

Vzpomínky ředitele

Od svých 34 let až doposud na škole řediteluje Milan Kvasnička. Nastupoval v roce 1997. Jeho předchůdci ve funkci byli Vlastimil Novák, Radomír Válek, Ludvík Zimčík a Jiřina Běťáková.

„Když jsem v roce 1997 přebíral tuto školu, byla to vlastně ‚děvčica v rozpuku‘. Dnes má 50 let a myslím, že její tvář, vnitřní i vnější, je ještě krásnější, než byla před čtvrtstoletím,“ nechal se slyšet Milan Kvasnička.

Na pohled největší změnou prošla tato „děvčica“ v letech 2003 – 2006. Tehdy došlo k velké rekonstrukci sedlové střechy, zateplení budov, výměně oken, dveří, byla instalována rekuperační jednotka v bazéně, 10 KW solární systém na ohřev vody a došlo také ke stavbě bytů nad hlavním pavilonem.

Dále to byly úpravy vnitřního charakteru – nové osvětlení, výškově stavitelné židle a lavice, nábytek ve třídách i kabinetech, zrušení drátěných kójí a instalace šatních skříněk, kompletní rekonstrukce sociálního zařízení, nová učebna fyziky, chemie, informatiky, instalace výtahu a jako zatím poslední rekonstrukce cvičné kuchyňky, která jako jediná místnost ve škole zůstala v původním stavu.

Milan Kvasnička připomněl také důležitou podporu obce i štěstí na tým dobrých kolegů učitelů. Těch tam za ta léta poznal stovku, přičemž mu rukama prošla více než tisícovka žáků. Dnes ZŠ v Dolním Němčí navštěvuje 317 žáků a působí tam 35 pedagogických pracovníků. Do Základní umělecké školy v Dolním Němčí chodí 240 žáků a na starosti je tam má 17 pedagogických pracovníků.

close Základní škola v Dolním Němčí slaví v letošním roce půl století existence; prosinec 2023 info Zdroj: Deník/Pavel Bohun zoom_in Základní škola v Dolním Němčí; prosinec 2023 Historie Základní školy v Dolním Němčí sahá až do období ještě před zavedením povinné školní docházky za vlády Marie Terezie. Podle záznamů v kronice byla nejstarší školní budova v obci postavena v roce 1753. Současný areál ale vznikal o více než 200 let později.

Dnes po 50 letech tam výuka probíhá ve třech pavilonech a nechybí jí bazén ani dvě tělocvičny. Minulostí se staly černé tabule s křídou. Všechny třídy jsou vybaveny magnetickými tabulemi s keramickým povrchem, interaktivním dataprojektorem a připojením k internetu.

Od začátku školního roku 2019/2020 mají v ZŠ a ZUŠ Dolní Němčí po generální rekonstrukci komplet nové odborné pracovny chemie a fyziky a díky pořízení výtahu i bezbariérový přístup.

Zajímavosti z kroniky

Nejstarší dochovaná školní kronika začíná rokem 1945. Kromě shrnutí událostí doby druhé světové války nás první kronikář, tehdejší pan řídící Josef Hejda, seznamuje také s dávnou historií „dolněmčanského" školství, která začíná v polovině 18. století.

Podle záznamů byla nejstarší školní budova v obci postavena v roce 1753, tzn. ještě před zavedením povinné školní docházky, v době vlády Marie Terezie. Po půlstoletí činnosti tato škola, ještě „krytá slámou", vyhořela (1804). Na stejném místě byla zanedlouho postavena nová, která byla průběžně upravována, ale přesto záhy nedostačovala potřebám. Záznam z poloviny 19. století (před rokem 1849) říká: „V této době jsou vyučováni žáci v počtu 40 v malé světničce panem Františkem Šťastným. Zemřel roku 1849 a byl pochován na starém hřbitově blíže kostela. Po roku 1850 byla škola pokryta břidlicí, rozšířila se a upravila učebna a nabyla tvářnosti, kterou podržela až do roku 1886.

Když vyhořela, postavili novou

Rok 1895 je pro budovu školy tragický. Dne 1. října škola a současně i celá Kostelní ulice vyhořela. Opět bylo nutno vystavět školu novou, opět na stejném místě blízko kostela. Obnovení školní budovy provedl uherskobrodský stavitel J. Lautil v té podobě a rozloze jako dříve. V roce 1902 obec pronajala stavbu nové školní budovy na „Záhumení" jedné třídy staviteli Z. Benešovi z Uh. Brodu. Zároveň bylo usneseno, aby do konce školního roku 1903/1904 byla provedena stavba i druhé učebny, což bylo ujednáno vzhledem k velkému počtu žactva. Ujednané toto nebylo splněno pro dodání špatného materiálu stavitelem. Byla proto postavena jen jedna učebna již dříve zadaná. Ohradu a tělocvičnu dohotovil stavitel Šula z Uh. Ostrohu.

V nové školní budově s jednou školní učebnou bylo započato s vyučováním 1. 9. 1903. V měsíci červnu 1910 bylo pokročeno na veliký nátlak okresní rady ke stavbě potřebných učeben při staré budově školní pop. č. 33. V nových učebnách bylo započato vyučování 1. 9. 1910."

Za první světové války škola utrpěla veliké škody na vnitřním zařízení a učebních pomůckách všeho druhu při přechodu fronty. Ze všech pomůcek zůstalo jen několik ročníků třídních knih a třídních výkazů. Mnoho lavic bylo popáleno, zámky u všech dveří poškozené, tabule v učebnách poškozené a zničené a všechna okna ve školních budovách vytlučena. Spisový materiál, knihy z knihoven žákovské a učitelské byly rozkradeny nebo jinak zničeny.

Již po dalším půlstoletí (v roce 1945) si však kronikář stěžuje na nevyhovující stav budovy málo učeben o malých rozměrech, vlhkost zdiva apod.

Ve školním roce 1945/46 byl ředitelem školy Josef Hejda. V tomto roce navštěvovalo zařízení 289 žáků.

„Chování všeho žactva bylo chvalitebné a prospěch průměrný. Bylo veliké procento onemocnění žáků spalničkami, nastuzením a částečně i záškrtem. Žactvo bylo během roku třikrát měřeno a váženo."

Rok po druhé světové válce, v červnu roku 1946, se místní národní výbor usnesl na nutnosti stavby nové moderní budovy školy a požádal „o povolení u školních úřadů nadřízených". O této význačné aktivitě jsou ve školní kronice jen dílčí údaje. V zápisu z roku 1950 čteme zmínku, že v obci jsou rozestavěny základy nové školní budovy v ceně 1,5 milionu korun a že stavba byla v roce 1948 zastavena.

O hlavních prázdninách 1953 byly provedeny v obou školních budovách všechny potřebné opravné práce, aby všechny učebny a veškeré ostatní místnosti byly řádně připravené pro zahájení nového školního roku 1953-54. Pro nedostatek učeben byla provedena adaptace nové učebny z bývalého bytu ředitele školy za pomoci zedníka Josefa Talského.

„Jiných větších oprav ve školním roce 53-54 nebylo. V tomto školním roce se začalo vyučovat podle nových učebních osnov pro všeobecně vzdělávací školy. Učitelé i žáci pracovali s obtížemi. Veškerá osvětová a kulturní činnost v obci spočívala na učitelích, kteří organizovali a připravovali každý kulturní podnik v obci. Žáci pracovali po celý školní rok uspokojivě. Ze zdravotního kroužku byly utvořeny zdravotní hlídky, které pečovaly o osobní čistotu žáků, o čistotu učeben, umyvadel, chodeb, o pravidelném větrání v učebnách apod."

Stále ještě mluvíme o 1. stupni základní školy děti navštěvovaly v Dolním Němčí pouze 1.5. ročník. Starší žáci dojížděli do Hluku, později také do Nivnice. Konec tomuto stavu učinila výstavba a otevření současné budovy školy. Stavba byla zahájena v roce 1971 a již o dva roky později, 25. srpna 1973, došlo k jejímu slavnostnímu otevření.