O Bílé sobotě k němu chodí stát čestnou stráž s lampami ministranti v místních krojích. Letos se jich u Božího hrobu střídalo osm. Každá dvojice hodinu. Dvě dvojice dopoledne, dvě odpoledne.

Tradici krojovaných hlídek ministrantů u Kristova místa posledního odpočinku v Dolním Němčí založil na začátku svého působení ve farnosti před dvaceti lety p. Ladislav Švirák.

„My jsme tu tradici tady za otce Šviráka zakládali. Já jsem byl tehdy jedním z průkopníků. Myšlenka vycházela z Nového zákona, kdy po smrti Ježíše Krista hlídali hrob s jeho tělem dva vojáci, aby jej prý Židé neukradli. V případě současné stráže ministrantů jde však spíše o symboliku. Ministranti jsou v podstatě čestnou stráží u pomyslného hrobu Ježíše Krista a vzdávají mu tím poctu,“ vysvětloval souvislosti dlouholetý dolněmčanský ministrant Vladimír Stojaspal.

Nejmladšími ministranty u Božího hrobu v Dolním Němčí byli osmiletí Filip Stojaspal a Vojtěch Kelíšek.

Během Bílé soboty je v západní církvi zvykem konat tzv. bdění u Božího hrobu. Bílá sobota liturgicky končí okamžikem zahájení obřadů noční bohoslužby zvané Velikonoční vigilie, která již zahajuje slavení nedělního Zmrtvýchvstání Páně. Bílou sobotou končí katolíkům postní doba.