Vzpomene si na začátky, na sbírání prvních zkušeností ve svém koníčku? Nebo na roky, měsíce a dny naplněné tvrdou a obětavou předolympijskou přípravou hasičských družstev, s nimiž se pak na mezinárodním klání snaží všechno zúročit? Ano, devětačtyřice­tiletému Stanislavu Mošťkovi, veliteli, vedoucímu kolektivů a trenérovi CTIF Sboru dobrovolných hasičů (SDH) Vlčnov, se v povědomí určitě odehrávalo všechno dobré i zlé, s čím se kdy v hasičině a práci s mládeží i dospělými lidmi v modrých uniformách setkal.

„Nebyl to prostě jen čas na pouhé účtování, byla to příležitost, zamyslet se, jak dál. Ale lhal bych, kdybych řekl, že jsem se v duchu nevrátil a i dnes nevracím k základu úspěchu na hasičské olympiádě, k disciplínám s názvem CTIF, kterým se v naší branži říká hasičských balet,“ přiznává trenér, který má požární sport v krvi.

Po krátké odmlce dodává, že člověk sám není nic, že mnohem důležitější je slůvko ,my´. „Základ k letošnímu úspěchu byl ve Vlčnově položen v roce 1993 a přelomově v roce 2000, kdy jsme spolu s Ladislav Botkem, pro mě vždycky panem učitelem, kamarádem, přítelem a vynikajícím člověkem, poprvé dovedli starší žáky do krajského kola,“ myslí si Moštěk.

Od té doby je totiž Vlčnov v mládežnických, dorosteneckých i v kategorii dospělých uznávaným pojmem a baštou hasičského sportu. Kousek po kousku skládá mozaiku úspěšné cesty, budované na základech poctivé práce. „Práce od žáčka, a dnes už to mohu hrdě říct, po stříbrného olympionika. Byla to poctivá práce na základě a v duchu týmové a sborové soudržnosti, slušnosti a skromnosti. Tato cesta je již v průběhu posledních sedmi let lemována ziskem dvou titulů mistrů České republiky v požárním sportu dorostenců, jednoho titulu v kategorii dorostenek a v letošním roce překvapivě třetím místem v kategorii dorostenek na mistrovství ČR v Třebíči,“ poodhaluje Moštěk největší úspěchy vlčnovských hasičů.

Hrdý je na titul vicemistrů republiky v kategorii dorostenců a další přední umístění, kterých jeho svěřenci v požárním sportu dosáhli. „A opět musím zdůraznit, že na úspěchu soutěžních kolektivů a tím i SDH Vlčnov mají jejich členové, i ti, kteří se na jejich tréninku podílejí – Ladislav Botek, Jiří Polášek a Jan Vráblík. Tito muži mně pomáhali v požárním sportu, kterého se já v době přípravy na olympiádu trochu vzdal,“ ospravedlňuje se Moštěk.

Do řad členů hasičstva vstoupil v devíti letech. Tenkrát se rozhodoval, zda nevstoupí do řad členů pionýrské organizace (PO). „Můj otec tenkrát řekl, PO jak PO. V tom druhém případě to byla požární ochrana. A tak jsem se na tátův podnět stal v devíti letech mladým požárníkem,“ vzpomíná s šibalským světýlkem v očích.

Že se z něj stal hasič na správném místě, to potvrzují slova místostarostky Vlčnova Anny Marty Moštkové: „Stanislav je velice skromný a nesmírně obětavý člověk, u svých svěřenců oblíbený. On o svých zásluhách nerad hovoří, ale díky němu jsou hasiči jednou z největších zájmových organizací v obci,“ prohlašuje sebejistě vlčnovská místostarostka.

Také vedoucí odborné rady mládeže Okresního sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Naděžda Dyčková hovoří o Mošťkovi jen v superlativech. „Standa je výborný organizátor. Pro hasičskou činnost, které věnuje hodně ze svého volného času, našel velkou podporu u své manželky a dvou dcer,“ dodává Dyčková.

Zdeněk Skalička

Čtěte také:

Vlčnovští hasiči stříbrní na mezinárodní olympiádě