Uklízečky se shodují v tom, že množství odpadků závisí na promítaném filmu a na věku diváků. „Je rozdíl mezi diváky artových snímků a puberťáky, kteří přišli na Spidermana,“ míní vedoucí Velkého kina ve Zlíně Magdaléna Sokolová. K tomuto tvrzení se připojila i její podřízená Jana Krajčová, která v kině pracuje osmým rokem.

„Nejhorší jsou děcka od jedenácti do šestnácti let. Sedadla jsou od nich polepená žvýkačkami a někdy i pomalovaná, po zemi se válí sáčky a lahve. Několikrát se nám stalo, že jsme našly i prezervativ,“ dodává uklízečka se smíchem. Na kuriózní úlovek si vzpomíná i vedoucí kina. V jedné ze zadních řad prý ráno našla chlapecké trenýrky.

Menší kina na tom nejsou o mnoho lépe. „Až osmdesát procent návštěvníků jsou lidé do třiceti let,“ shrnula Eva Henelová, která má na starosti kulturní dům ve Vsetíně. „Mezi sedadly po nich zůstává rozsypaný popcorn, drobky, standardní svinčík,“ míní Henelová.

Objevují se ale i případy, nad nimiž zůstává rozum stát. „Upozornila jsem kluka, který odhodil na schodech sáček od bonbonů. Hned vedle něj šla jeho učitelka a jen pokrčila rameny,“ vyprávěla Krajčová.

„Prý jsem placená za to, abych zametala, ne abych poučovala.“ Podobnou zkušenost s nezájmem ze strany rodičů či učitelů má i hlavní vedoucí luhačovické Elektry Markéta Trojáková. „Nejhorší jsou jednoznačně školy. Ale kde se ty děti mají naučit pořádku, když učitelé nic nedělají?“ krčila rameny.

Nezřídka se podle zaměstnanců kin naopak stane, že diváci v sále ztratí nebo zapomenou něco cennějšího, mobilní telefon nebo složku s doklady. V takovém případě je věc uložena do ztrát a nálezů, kde se o ni může majitel přihlásit.