A páteční slunečné počasí bylo pro tuto akci jako na objednávku.

S říkankou Nesem, nesem Mařenu, na oleji smaženú, s octem a cibulú, s mlynářovým Mikulú, vyšel od mateřinky ze Stojanova nádvoří u velehradské baziliky průvod 60 dětí z mateřské školy a čtyřiceti žáků první a druhé třídy základní školy, doprovázených občany ke sklepu Magna Moravia.

„Děti ve smíšených třídách naší školy se na tuto událost vynášení Moreny dlouho těšily. Samy si navrhly, jaké by měla mít figurína ústa, nos a oči, nakonec o tom i hlasovaly,“ svěřila se ředitelka mateřinky Lenka Psotková s hlavní organizátorkou akce Vladimírou Tomaštíkovou.

Po cestě z centra poutní obce za bývalý velehradský klášter se děti v nesení loutky, vytvořené ze sena a slámy, ustrojené do bílé halenky, světle modré sukně, s květovaným šátkem na hlavě a kolem krku okrášlené náhrdelníkem ze slepičích výdunků, střídaly. Aby se Morena dětem dobře nesla, měly ji upevněnou na tyčce.

Na mostě k velehradskému Domovu Vincentinum se děti zastavily, učitelka mateřinky Vladimíra Tomaštíková sešla se dvěma chlapci a s odstrojenou loutkou Moreny k potoku Salaška, zapálila ji a za mohutného pokřiku dětí Smrt, smrt ukrutná, kyselica nechutná! Kyselicu sníme, smrtku utopíme, ji obloukem vhodila do potoku.

Ohnivé jazyky na Moreně voda po chvíli uhasila a figurína odplavala po potoku ke Starému Městu.

Děti se tak zbavily zimy, přivítaly jaro básničkami i tanečky a do vesnice přinesly létečko v podobě větévek zlatovlasé forzýtie, které byly obaleny zářivými žlutými květy.