„V šesti pobytových táborech si bude užívat léta 250 dětí, ve třiceti pěti příměstských táborech 875 chlapců a děvčat prvního stupně základní školy,“ informovala ředitelka DDM Ivana Zůbková.

Jeden z příměstských táborů s názvem Slovácko aneb u Tetiček na dědině, který jsme navštívili ve třetím červencovém týdnu, pořádá s DDM Šikula spolu s Regionem Slovácko a Parkem Rochus Uherské Hradiště.

„Rodiče přivážejí do tábora na Rochus každý den ráno své ratolesti a odpoledne si pro ně přicházejí. Stejně jako klasické tábory, je i ten příměstský na Rochusu koncipovaný tak, aby zahrnoval co nejširší spektrum aktivit v prostředí, které děti baví,“ vypráví o táboře plná nadšení jeho vedoucí Irena Pořízková, učitelka II. stupně ZŠ Větrná.

Spolu s ní tetička Jana, rovněž učitelka, tetička Bětka končící vysokou školu, jež bude také učitelka, ale i praktikantka Emma, studentka gymnázia, poskytují malým „příměšťákům“ velmi výraznou pomoc a vedou je k aktivnímu odpočinku, organizaci volného času, získávání praktických zkušeností, navázání nových vztahů a podporují jejich vztah k přírodě

„Malí táborníci si hned v pondělí dopoledne prohlédli areál přírodního muzea, v němž se seznámili s tím, co ve skanzenu roste a jací zde žijí živočichové. Po obědě přišel déšť s bouřkou, takže jsme si oblékli pláštěnky, některé děti si obuly gumáky a v dešti jsme si vyšlápli k poutní kapli sv. Rocha. Než jsme k ní došli, přestalo pršet a posléze vysvitlo i sluníčko,“ vypráví s úsměvem vedoucí tábora Irena Pořízková.

S nadšením dodává, že po návratu od kaple sv. Rocha si děti oblékly kroje a nechaly se v nich společně vyfotografovat. Dalším nezapomenutelným zážitkem bylo setkání malých táborníků s kovářem, který jim odhalil tajemství a krásu kovářského řemesla.

„Kluci a holky si v úterý upekli dva plechy perníků. Tato dobrota byla pro ně překvapením. Ptaly se, proč už v úterý mají takovou hostinu, která by podle jejich mínění měla být až na rozloučenou s táborem, a to v pátek,“ řekne s pousmáním vedoucí tetička Irena.

Nezapomenutelným zážitkem bylo pro děti pečení chleba v hliněné peci, ale i v troubě sporáku boršické chalupy. Chleba s pěkně křupavou kůrkou děti s chutí snědly, aniž by k němu potřebovaly máslo a šunku. Kluci a holky si s tetičkami připravili několik pomazánek, uvařili meruňkovou marmeládu a radovali se z přípravy těsta na palačinky, které mělo mít správnou hustotu. Pak těsto rozprostřeli po pánvi, aby byla palačinka dokonale tenká a měla křupavé okraje.

Pokud by si někdo myslel, že náplň a zábava dětí u tetiček v Parku Rochus patří nenávratně do propadliště dějin, velice by se mýlil. Příměstský tábor na Rochusu byl koncipovaný tak, aby zahrnoval co nejširší spektrum aktivit v prostředí, které děti baví. Malí táborníci prostě pronikali do tajů života na dědině v minulém století.

„Bylo toho hodně, co nás tetičky, které byly opravdu výborné, za těch pět dnů na táboře naučily,“ svěřuje se osmiletá Liduška Rubalová z Uherského Hradiště. „Mně se na táboře moc líbí. Moc mně chutnal chleba, který jsme si upekli v peci na zahradě, ale pošmákla jsem si i na několika pomazánkách, které jsme si s tetičkami připravili,“ nechává se slyšet Klárka Zbránková.

Malí tábornici si kromě zajímavého programu a dobrých kamarádů pochvalovali také to, že díky blízkosti domova bývají na noc ve své posteli a není jim pak tolik smutno po rodičích, jako by tomu bylo na pobytovém táboře. Děti se do příměstského tábora v Parku Rochus rády vracejí. Některé si v něm užívaly část prázdnin už poněkolikáté.