Staré lidové pořekadlo tvrdí, že svatá Lucie noci upije, což znamená, že se na svátek svaté Lucie začne zimní den opět prodlužovat.

Původně, podle juliánského kalendáře to byla pravda, protože tento den nastával zimní slunovrat - noc se začala krátit a den prodlužovat. Jenže přijetím kalendáře gregoriánského se vše posunulo o 8-10 dnů a tudíž není vlastně již toto pořekadlo pravdivé, neboť svatá Lucie se neslaví 21. prosince, jak by to v přepočtu vycházelo, ale ve starém datu 13. prosince, tedy o 8 dní dříve.

Proto je i v lidových zvycích trochu chyba. Především ve zvyku obchůzek Lucek na kontrolu, mají-li hospodyně již uklizeno na svátky.

Svatá Lucie 13. prosince byla zpodobněna jako bíle oblečená osoba se zamoučeným obličejem nebo maskou, z níž jí na obličeji čněl dlouhý hrot. Nehodné děti sv. Lucie strašily, vytahovaly z postelí a cpaly do džberu, chtěly jim dloubat oči, propíchnout břicho nebo si je odnést.

Ježíškova dílna aneb Vánoční tvoření pro děti i dospělé v DDM Šikula
Ježíškova dílna aneb Vánoční tvoření pro děti i dospělé v DDM Šikula

Poslušným dětem sv. Lucie nadělovala do punčoch. Perem z husího křídla ometla ve světnici prach, vyčistila police a skříně.

Lucie byla za vlády potlačovatele křesťanství císaře Diokleciána zabita pro svou víru. Pocházela z bohaté rodiny, narodila se roku 286 v Syrakusách, kde prožila celý svůj život. Od dětství byla tajnou křesťankou a tajně se zaslíbila bohu - složila slib věčné čistoty.

Když jí matka chtěla vdát za pohana, uprosila ji na odklad svatby. Posléze si u ní Lucie se vyprosila zrušení svatby. Matka svolila, avšak uražený mladík udal dívku místodržícímu císaře Diokleciána, který nechal Lucii mučit, až ji nechal usmrtit. Zde se legendy rozcházejí.

Podle jiné pověsti mladíkovi, který si jí chtěl vzít, a jenž si zamiloval její krásu, především její oči, poslala své oči, které si předtím vydloubla. Mladík byl uražený a dal ji mučit, až jí nakonec podřízl hrdlo.