„Hlavní změny se týkají technologie vytápění, výměny oken, dveří, bezbariérového přístupu - výtahu, jiných dispozic vnitřních prostor, nových podlah. Bez zásahu zůstává střecha a obvodové zdivo. Jinak se obnova týká všeho ostatního. Sociálních zařízení, sálu, kuchyně, kotelny, veškerých rozvodů, elektřiny, topení, vody, odpadů, studny, nádvoří i fasády,“ vypočítal starosta Hluku David Hájek.

Využití tvrze bude podle něj stejné jako před rekonstrukcí.

„Cílem je mít tvrz opravenou, provozuschopnou a na desítky let v podobě, na niž budou obyvatelé Hluku pyšní,“ naznačil starosta.

Tvrz by měla být v rukou stavařů do srpna letošního roku. Stále ovšem není jisté, jak dlouho bude obnova trvat a kolik peněz bude městskou pokladnu stát. Jisté je však to, že stavební práce zdržel archeologický výzkum na nádvoří.

„Jednou z hlavních příčin je archeologický průzkum v prostorách nádvoří tvrze a v prostotu za tvrzí, směrem do ulice Za Zámkem. Na nádvoří už byly práce ukončeny a mají teď pokračovat v ulici Za Zámkem,“ řekl starosta Hluku David Hájek.

Podle archeologa Zdeňka Kuchaře ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti je pravda, že průzkum na nádvoří zámku nějaký čas blokoval vjezdu techniky stavařů.

„To už ale neplatí. Průzkum jsme tam ukončili a přesunuli jsme se do ulice Za Zámkem,“ upřesnil informaci Zdeněk Kuchař.

Aktuálně je podle Davida Hájka téměř hotová první část projektu s označením Zlepšení tepelně technických vlastností.

„Nyní se hlavní činnost na tvrzi soustředí na druhou část projektu, což je Revitalizace objektu, která zahrnuje celou technickou infrastrukturu, vnitřní omítky, podlahy, výtah a další,“ sdělil starosta.

Co se peněz na obnovu tvrze týká, starosta doufá, že vysoutěžená částka ve výši 62 milionů korun nakonec nepřesáhne 80 milionů korun.

„Podle zadávacího řízení je termín dokončení stavby do 28. srpna letošního roku. Děláme vše pro to, abychom veškeré práce dle projektu stihli a stavbu měli v tomto termínu hotovo,“ řekl David Hájek.

Tvrz je zmiňována v darovací smlouvě z roku 1303. Byla v držení drobné šlechty: od roku 1460 Zástřizlové, pak páni z Kunovic (erb na nádvoří r. 1559) a od roku 1625 náleží Lichtensteinům až do 20tých let 20. století. Poté byla tvrz v majetku obce. V současné době jsou využívány téměř všechny prostory tvrze. Přímo z nádvoří se vchází do obřadní síně, zámecké kavárny, městské knihovny, informačního centra, do věže a ke schodišti do prvního patra, kde jsou v provozu dva sály pro pořádání různých společenských nebo i soukromých akcí. Ve věži je zřízeno muzeum a Slováká jizba pro akce s menším počtem účastníků. Pod tvrzí se nachází dva sklepy.

Namísto rozpadlých zdí velkostatku klidová zóna

Penkův statek vznikl jako panský velkostatek Liechtensteinů na přelomu 17. a 18. století. Postupně prošel celou řadou přestaveb a stavebních úprav, zejména koncem 19. století a v první polovině století minulého. Po záboru dvora v rámci pozemkové reformy po skončení I. světové války a vzniku Československé republiky došlo k jeho parcelaci. Od roku 1923 se o areál dvora dělil nový majitel Egon Penk s obcí.

O 100 let později jsou z Penkova statku už jen ruiny. Byly dokončeny práce na demolici jeho torza ze severní strany od ulice Sokolská a v těchto dnech radnice Hlučanům prodává mezi sutí použitelný stavební materiál – cihly. Kus za dvě koruny.

„V současné době dokončujeme studii celého prostoru od kostela až po městský úřad. Tu ale musíme nejprve projednat s občany. Měla by tam vzniknout velká klidová zóna v centru města, chodníčky, vodní prvek, komunitní zahrádky pro školu a Dům s pečovatelskou službou,“ prozradil Deníku starosta Hluku David Hájek.

Zároveň by podle jeho slov chtělo vedení radnice vyřešit i křižovatku v licích Kostelní, Vyšehradská, Sokolská, která se nachází v těsné blízkosti celého prostranství. Také by se v rámci projektu mělo v lokalitě řešit nevyhovující parkování. Realizační projekt chce mít starosta v kompletu do konce července.

„Výši nákladů zatím opravdu nevíme, vše bude jasnější po schválení studie a následném projektu,“ poznamenal David Hájek.

Torzo posledního objektu Penkova statku - východní strana od kostela, by se podle starosty mělo začít bourat po odprodeji starých cihel ze současné demolice, tedy zhruba po prázdninách.

„Toto všechno bychom chtěli, s pomocí Boží, dokončit do roku 2026,“ odhaduje David Hájek, kdy by Hlučané mohli využívat současný demoliční prostor Penkova statku jako plnohodnotnou klidovou zónu.

Hluk v číslech

Rozloha: 28,4 km²

Počet obyvatel: 4 433

Rozpočet: 175 000 000 Kč

Starosta: David Hájek

Otázka pro starostu Hluku Davida Hájka:

Jak rozsáhlé plány máte v souvislosti s opravou mateřské školy?

Budeme přistavovat dvě třídy mateřské školy, které povedou k odstranění hygienických výjimek v současných třídách. Konečná kapacita se navýší o 16 dětí. Toto by mělo být hotové do konce roku 2024 a s tím souvisí rekonstrukce celé elektroinstalace, kterou budeme dělat letos přes prázdniny. Už byla vyhlášena veřejná soutěž.

Tip na výlet:

Památkové domky

Pětice domků v majetku města Hluk stojí v tamní ulici Rajčovňa. Jsou postaveny z "kotovic" tedy nepálených cihel, a jejich zdi pokrývá mazanina z ječmenných plev, hlíny a vody, přemalovaná vápnem. Dnes už mají střechu z pálených tašek, ale dříve ji pokrývaly došky, které však bývaly příčinou častých požárů.

Domky jsou malé už při pohledu zvenčí, ale až při vstupu překvapí návštěvníka tím, co skrývají. Postel, kout vyzdobený obrázky svatých, či kachlová kamna s pecí. Ta se vytápěla zvenčí z tzv. černé kuchyně, která svůj název dostala podle otevřeného ohniště, z něhož odcházel kouř do komína. V dalším stavení je v jizbě figurína oblečená do tamního kroje. A v kuchyni si lze prohlédnout kachlový sporák, dřevěnou máselnici a na lavicích pod oknem dřevěné nářadí potřebné k pečení chleba. Po předchozí domluvě jsou domky otevřeny celoročně.

Věděli jste že:

- Hluk byl prý pojmenován podle toho, že jeho obyvatelé při blížícím se nebezpečí zapalovali na návrší ohně a dělali velký hluk, aby varovali lid. Někteří tvrdí, že Hluk dostal své jméno od luk, kterých bylo v okolí mnoho, jiná verze říká, že podle potoka Okluky. Jméno bývá spojováno také s Luckým polem a s hlučně a stále vřící vodou pod Babíma horami.

- Obec a okolí je dějištěm historického románu Františka Kožíka Na dolinách svítá.

- Jedenkrát za tři roky, na přelomu června a července, se v Hluku konají Dolňácké slavnosti s tradiční jízdou králů.

Kam příště: Za týden se vypravíme na Jižní svahy do Zlína