Krátce po 17. hodině usedají ke stolům, na nichž jsou nachystané baňaté štamprlky se zúženým hrdlem, výlučně určené pro hodnocení vzorků pálenek. Na stolech jsou tužky s listinami pro smyslové hodnocení destilátů, džbány s pitnou vodou, nádobky na oplachování koštovaček a na talířích nakrájený chleba k zakousnutí.

„Degustovat destiláty, to je sice koníček, ale není to žádná sranda. Nejde o popíjení pálenek, ale pouze o jejich ochutnávání. Degustátoři mají své dovozce, kteří při sklenici minerálky musejí trpělivě čekat, než porotci posuzování destilátů ukončí“ svěřují se porotci z Nedakonic, Starého Města či Jankovic.

Z celkového počtu 321 vzorků destilátů jich bylo na salašské degustaci 195 z modrého ovoce, 21 z meruněk, 46 z hrušek, 19 z jablek a čtyřicet z ostatních druhů ovoce. Raritou degustace byla archivní slivovice ze salašských trnek, a to ročníku 1988. Z méně obvyklých byly na soutěži z pálenky z jahod a hroznů. Unikátem mezi likéry byl fialkový a z jarních smrkových výhonků.

Každý z degustátorů ochutná za večer kolem čtyřiceti vzorků pálenek. Jejich chuť posuzuje tak, že si položí malé množství vzorku na jazyk, ale polkne opravdu jen minimální množství. „Většinu degustátor vyplivne. Jinak by se degustace nedala zvládnout,“ vysvětluje Jaromír Klečka z Nedakonic. 

Systém hodnocení vůně, chuti, jemnosti, čistoty, barvy a perzistence je desetibodový, pravidla posuzování destilátů jsou jasná a průhledná. „Do finálového degustačního kola, které se uskuteční o posledním lednovém pátku, postoupilo z dnešního hodnocení 30 nejlepších vzorků slivovice ze švestek a durancií, ale také po pěti nejlépe hodnocených vzorcích pálenek z ostatních druhů ovoce,“ vysvětluje Miroslav Slavík, předseda Klubu přátel Salaše, který košt slivovic pořádá.