V čekárně už posedává hlouček lidí, kteří vyplňují dotazníky. Vezmu si taky jeden a zodpovím pár jednoduchých otázek. „Pojďte prosím za mnou, řeknu vám, co vás dnes čeká,“ vyzývá přítomné Blanka Jakešová ze sdružení Šance. Vysvětluje, že v Uherském Hradišti naloží do auta zkumavky s krví, dotazníky a přes transfuzní stanici ve Zlíně zamíří do laboratoře v Olomouci. „Zrovna včera jsme dostali zprávu z centrálního pracoviště v Plzni, že olomoucká laboratoř jim dodává nejvíc vzorků. Je to i díky Uherskému Hradišti, za což vám vzkazují velké poděkování,“ říká Jakešová.

Mezi dárci rozeznávám i několik herců Slováckého divadla. V současné době připravují inscenaci Oskar a růžová paní pojednávající o leukemii. Proto se rozhodli do registru také zapsat. „Dcera mé kamarádky byla nedávno v nemocnici, sice z jiných důvodů, ale právě v době, kdy jsme začali Oskara zkoušet, proto jsem tady. Mně to nic neudělá. Nehledě na to, že mám malé dítě, kterému by se, nedej bože, tohle taky mohlo stát,“ říká mi herečka Alžběta Kynclová s čerstvě přelepenou loketní jamkou.

V průběhu povídání Blanky Jakešové postupně odcházíme do ordinace. Tady nám sestřičky vezmou jednu malou zkumavku krve. Nastavuji pravé předloktí a zjišťuji malý zádrhel. „Vy nejste dopředu nahlášená? Měla jste si zavolat, ale to nevadí, zapíšeme si vás tady,“ říká mi usměvavá sestřička. Poučení pro příště: na zápis do registru se na transfuzní stanici dopředu hlásí. Pár dnů předem mě sestřičky kontaktují.

„Krev do registru kostní dřeně se totiž odebírá zhruba jen jednou za kvartál podle toho, kolik lidí se přihlásí. Ale co běží kampaň v televizi a teď díky Slováckému divadlu je jich mnohem víc, a tak další odběr bude už někdy v lednu,“ prozrazuje důležitou informaci sestřička, zatímco mě do ruky štípne jehlička. Je to zanedbatelná bolest a krve je jen malinko, za chvíli o rance na předloktí ani nevím.

Mezitím Blanka Jakešová zodpovídá dotazy přítomných. „Co když daruji kostní dřeň někomu cizímu, a pak bych ji potřeboval pro někoho z rodiny, jde to opakovat?“ ptá se herec David Vacke. „Určitě, jen ve chvíli, kdy někomu kostní dřeň darujete, nemocnice si vás bude rok šetřit pro tohoto pacienta, může vás totiž potřebovat opakovaně. Pak můžete kdykoliv, pokud se vaše rozhodnutí či zdravotní stav nezmění, kostní dřeň darovat znovu.“ V případě, že by počítač vyhodnotil určitý vzorek krve jako vhodný, bude dárce pozván na hlubší vyšetření. Pokud bude nejvhodnější ze všech, zamíří do Plzně na samotný odběr kostní dřeně. „Rádi pro vás pošleme auto, je to otázka jednoho dne. Můžete si vybrat, zda odběr podstoupíte v narkóze, nebo bez ní,“ ujišťuje dlouholetá pracovnice sdružení Šance.

Po sedmé hodině se čekárna pomalu vyprazdňuje. Blanka Jakešová se sestřičkou kontrolují dotazníky a ampulky s krví. „Dnes je vás dvaadvacet, počty stoupají, to je skvělé,“ nasedá se vzácným nákladem do auta a mizí směr Zlín.

Pár minut před půl osmou jdu zpátky k autu. V tu chvíli mi v mobilu zvoní budík, v tuto dobu se obvykle budím. Pro jednou jsem si ale ráda přivstala…

Petra Kučerová