„Během dvouleté spolupráce s řadou nových parterů z moravsko-slovenského příhraničí se podařilo nastartovat řadu aktivit, které pomohou rozvinout Cyrilometodějskou stezku nejen v oblasti kulturní a poutní turistiky, ale i v oblasti vědy a výzkumu, uměleckých praxí či zapojení mládeže do poznávání širokého odkazu byzantské misie,“ řekl Jan Pijáček, radní Zlínského kraje a současně předseda pořádajícího sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje (EKSCM).

Podotkl, že na konferenci byly představeny projekty inspirované kulturní stezkou, jako například připravované Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě nebo série kulturních setkání Musica Cordis – Hudbou k srdci.

Páteřní trasa Cyrilometodějské stezky, která vznikla z iniciativy Matice svatohostýnské, velehradské a svatokopecké, propojuje významná poutní místa na Moravě. Svatý Kopeček u Olomouce, Svatý Hostýn, Zlín-Štípa a Velehrad.

„Po zmíněné trase jsem šel několikrát. Mezi Velehradem a Hostýnem dvaadvacetkrát a ušlapal jsem na ní 1320 kilometrů. Poutní stezka vede krásnou přírodou s řadou sakrálních a historických památek. Při putování po stopách slovanských kořenů, povětšinou v doprovodu věřících poutníků, jsme se vždycky setkali neobvyklou s pohostinností lidí,“ nešetřil chválou P. Jan Peňáz, účastník konference a předseda Matice Velehradské, který v roce 2000 absolvoval pěší pouť do Říma.

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner se nechal slyšet, že i on už po trase EKSCM, která má na území Moravy sedm set kilometrů, šlapal pěšky.

„Nebyl to sice velký kus, ale už jsem po ní šel. Mám radost, že se pokračuje v rozvíjení Cyrilometodějských stezek navazujících na jiné poutnické stezky, že se i v této rovině chceme propojit s okolními zeměmi. Podpora pěšího poutnictví má velký význam pro zdraví lidí. Začnou-li lidé trochu putovat nejen ve skupinách, ale také sami, aby byli trochu v tichu, určitě jim to hodně prospěje,“ dal k dobru arcibiskup Graubner.

A co se během dvouleté přeshraniční spolupráce EKSCM podařilo realizovat?

„V zapojeném území kraje Zlínského, Jihomoravského, Trnavského, Bratislavského a Nitranského byly sestaveny pracovní týmy, které ve své oblasti mapovaly nosné cyrilometodějské dědictví (v Bratislavě, Nitře a na Uherskohradišťsku byly k tomu organizovány i studijní cesty), analyzovaly potencionální partnery, připravily společnou strategii a navazující akční plány, jejichž plnění napomůže plnit kritéria vedoucí k uznání Kulturní stezka rady Evropy,“ sdělila Martina Janochová, ředitelka sdružení EKSCM.