Školáci a jejich pedagogové nejprve vystoupali na strážní věže repliky opevněného slovanského hradiska, kde se od průvodců skanzenu nebo členů spolku Velkomoravané

dozvěděli, jak Slované žili, pracovali a čím se živili. Ze strážních věží měly děti skanzen jako na dlani, stejně jako dva rybníky pod ním nebo velehradskou baziliku s bývalým klášterem.

„Členky našeho sdružení školákům ukázaly, jak se lidé na Velké Moravě oblékali, muži je zase v paláci velmože seznámili se zbraněmi a zbroji někdejších Velkomoravanů, v pekárně se kluci a holky dozvěděli, čím se tehdy živili, ale také si tam mohli upéct placky z mouky a vody.

Než si mohli školáci zastřílet z luku, v Metodějově škole písemnictví je trochu srovnal abbé,“ řekl s šibalským mrknutím oka Jaroslav Křivánek, šéf spolku Velkomoravané.

Mezi chýšemi prostých Slovanů a řemeslnickými dílnami potěšila školáky volně pobíhající švýcarská prasátka, kozy, slepice, kočky a ovečky. V ohradě, kvůli bezpečnosti návštěvníků, mohli zase kluci a holky obdivovat dva oslíky.

Poznávat dávnou minulost přijelo v pátek do archeoskanzenu například 80 žáků Základní školy z Tlumačova.

„O Velké Moravě se čtvrťáci učili v tomto školním roce. Rázný abbé v Metodějově škole písemnictví dokázal děti usměrnit a kladl jim otázky, týkající se života a práce Slovanů. S kolegyní jsme od abbého dostali za úkol, podepsat se hlaholicí. A podařilo se nám to,“ svěřila se Naděžda Urbánková, učitelka 4. ročníku ZŠ Tlumačov.